Paranoidní chování 77 leté maminky. Jak se mám chovat k ní já, dcera?
Dobrý den,
Moji mámě je 77 let. Máma se stará celodenně o ležícího manžela, mého otce, který ma Parkonson pozdní stadium. Bydlí sami, v byte v domově s pečovatelskou službou.
Odmítá dat tátu do ústavu.
Během posledního roku u ni spatřuji výrazně paranoidní chování ke všem v okolí, zhoršení paměti a orientace, nevhodné chování (neodpovídá situaci). Byla na vyšetření na neurologii včetně EEG vyšetření. Výsledek: subjektivní porucha paměti a podílem AD syndromu, porucha spánku.
Jinak epikriza: Hypertenze, HLP st.p.mikroch. extirpace neurinomu C23. dx. NNH 2003, eufcni struma porucha spánku.
Citalec od praktické lékařky odmítá brát, protože "neni přece blázen"
Svůj stav jako problémový neguje. Říká, že je naprosto v pořádku.
Teprv ted jsem se dostala k otázce. Máma mne obvinila, ze jsem ji ukradla z bytu peníze. Potom je po dvou měsících našla. Protože si nepamatovala, ze by je někam schovala, obvinila zase mne, ze jsem je vrátila zpět tímto způsobem. Ted již 10 dni ma úplně vyšinuty a vyhoceny stav, má kardiovaskulární problémy, tlak 180 /100, pričemž problém je v "samo ničení", "jak ze se dcera mohla takto zachovat?!"
Po moji sestře vyžaduje ode mne omluvu, ze jinak se mnou v životě již nepromluví.
Mám se vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu se omluvit za to, co jsem neudělala, jen aby se trochu sklidnila? Nebo to vubec nepomůže?
Předem děkuji.
MUDr. Miroslav Sekot
Specializace: Adiktologie, Gerontopsychiatrie, Psychiatrie, Psychoterapie Pracoviště: Hélio - centrum pro duševní zdraví
Dobrý den MArino.
Co se týče paranoidity jedná se o syndrom, nejčastěji při alzheimerově ...
