Sexuální úchylka
Dobrý den,
mám na Vás dotaz týkající se sexuálních úchylek. Začnu postupně. Je mi 23 let, pocházím z křesťanské rodiny a se svým sexuálním životem jsem začala v 19 letech se svým prvním partnerem, se kterým jsem následně chodila po dobu 3 let. Moje poprvé pro mě bylo hrozným zážitkem – partner byl něžný a snažil se mi vyjít vstříc, avšak velmi to bolelo a celé jsem to odtrpěla. Možná jsem měla od sexu velká očekávání, avšak můj vztah k sexu se od té doby moc nezlepšil. Partner mě po celou dobu vztahu nedokázal uspokojit a sex jsem po několika nátlacích a hádkách zvládala třeba 1x za měsíc (někdy i méně). Myslela jsem, že jsem frigidní. Sám přítel mě několikrát nutil navštívit sexuologa. Avšak po nějaké době jsem zjistila, že se dokážu sebeuspokojovat. Během té doby jsem zároveň zjistila, že mě nepřitahuje něžný sex, nýbrž velmi tvrdé BDSM praktiky (a tím rozhodně nemyslím Padesát odstínů šedi…). Zjistila jsem, že jsem v jistém ohledu velmi submisivní a velmi mě vzrušují představy těchto aktivit. Po čase, kdy jsem byla zhnusená sama nad sebou, jsem přijala fakt, že se těmto představám neubráním. Celý můj život pak zapadl do sebe. Jak jsem si jako malá hrávala s kamarádkami a vzájemně jsme se svazovaly – a mně se to vlastně líbilo, i když jsem si ten pocit uvědomila až po letech… Jak jsem se zároveň styděla a zároveň byla velmi vzrušená u filmů, které obsahovaly podobné praktiky a spoustu dalších věcí. Jednou jsem sdílela své pocity s jedním kamarádem a zjistila jsem, že on je naopak rád dominantní. Dlouhou dobu jsem bojovala s pocity, avšak pak jsem párkrát svého přítele podvedla a dělala BDSM praktiky s tímto kamarádem. Vše jsme pak ukončili (i když vím, že i teď po letech by mě chtěl a stále mi píše oplzlé věci) a vrátili jsme se s přítelem k sobě. Řekla jsem příteli, co se mi líbí, avšak on tohoto založení zřejmě nebyl. Tvrdl, že se mu to také líbí, ale nikdy nic ve výsledku nepraktikoval, nedokázal mě chytit ani za vlasy… Stala jsem se závislou na pornu, uspokojovala se při představách, přežívala sex a těšila se, až přítel usne, abych se mohla uspokojit. Časem se to však stupňovalo. Nyní se dívám a představuji si věci, ze kterých je mi vlastně špatně a asi bych je ve skutečnosti zažít nechtěla, ale velmi mě vzrušují. Jenže takhle nechci žít… Představa BDSM života 24/7 mě hrozně vzrušuje, ale ani takhle žít nechci. Nechci se vzdát své hrdosti a svého já a takhle se ponižovat. Jenže jak mám mít ale normální sex, když se mi něžný sex nelíbí? Lze se této úchylky zbavit? Když si představím normální sex, nic to se mnou nedělá. Absolutně nic. Sama se uspokojit dokážu (avšak pouze s BDSM představami), ale i když jsem se bývalého přítele snažila nasměrovat, jak mě uspokojit, nikdy to nedokázal. Jeho ten pocit hrozně deprimoval a mě snad o to víc. S nikým jiným kromě těchto dvou jsem sex neměla. Ale obávám se, co bude při příštím vztahu. Jak s někým můžu navázat vztah, když mám k sexu odpor? Nechci už nikomu říct, že mě tohle vzrušuje, opravdu se stydím, zvlášť s naším rodinným, křesťanským stylem, ale vůbec nevím, zda mám šanci na normální vztah. Už nechci hrát, jak mě sex baví a líbí se mi a vnitřně u toho trpět… Je nějaká cesta anebo se s touto sexuální úchylkou mám naučit žít a prostě přijmout fakt, že normální sex pro mě nikdy nebude jako pro jiné?
Děkuji za Váš čas.
Dobrý den Kláro,
s Vašimi obtížemi bych se poradila se sexuologem. Myslím, že by to bylo vho...
