Syn je na mě velmi fixovaný.
Dobrý den,
můj dotaz se týká mého syna, který má 21měsíců.
Syn je na mě velmi fixovaný. Vím, že si na toto "ztěžuje" většina maminek, ale u nás to začíná pomalu přecházet v "problém". Se synem jsme hodně doma oba s manželem, ale manžel má hodně práce. Tedy všechny úkony jako je krmení, koupání, uspávání jsou na mě. Babičky moc nehlídají, nemají na to čas. Nedávno jsem musela večer z domu, tak manžel poprvé uspával, sice se nakonec "zadařilo", ale syn se pak budil každých 10min a hlídal, že tam má tátu, nesměl od něj odejít. Po mém návratu se syn zcela psychicky vyčerpal řevem a další 2hod jsme téměř nespali, protože se co 10 min budil s hysterickým pláčem a kontroloval zda tam jsem. Od té doby jsme neměli ani jeden odvahu to opakovat.
Obecně když jdeme k babičce a jsem nablízku, tak je to problém. Babičku má rád, když je tam sám, vše je v pořádku (dokud se neblíží večer, to už se po mě shání), ale jakmile jsem tam také, až urputně se dožaduje mé pozornosti. Nemohu si dojít pomalu ani na záchod...
Teď pozoruji další zvláštní chování. V poslední době jsem se setkala se zvláštní reakci asi na 4 konkrétní plyšové hračky, které jakmile syn vidí, tak začne plakat, tečou mu slzy, rozklepe se, dožaduje se toho abych hračky měla u sebe a nosila i jeho. Myslela jsem si, že se hraček bojí, tak jsem je chtěla někam schovat, ale nesmím je před ním nikam odložit. Chce abych je držela v ruce.
Od narození byl syn ukřičenější miminko. Mimo to je mimořádně tvrdohlavý, když řekne ne tak přes to vlak nejede, což už pochopila celá rodina. To říkám záměrně, protože třeba mojí mamce dlouho trvalo než pochopila proč v určitých situacích chovám tak jak se chovám. Občas mám pocit, že ho nevychovávám, ale neustále mu nějak ustupuji. Protože když neustoupím, syn ztropí další pro nás oba vyčerpávající scénu. Dodnes v podstatě není den, kdy by neudělal alespoň jednu scénu (někdy 1x denně, někdy třeba 4x), kdy řve, pláče u toho a neuklidní ho nic dokud ho nevezmu na ruku. To mě pak chytí pevně kolem krku a mazlí se. Jakoby ho scéna úplně psychicky vyčerpala, prostě mě obejme, položí si hlavu na moje rameno a je úplně "vypnutý". Někdy se z tohohle režimu nechá vyrušit nějakou blbostí, kdy plynule přejde do smíchu a náhle je po problému. Někdy takhle vydrží třeba čtvrt hodiny.
Minule takhle udělal podobnou scénu, když ho hlídala babička a uviděl igelitový sáček, do kterého normálně dávám pečivo a připoměl mu mě. Začal brečet "máma, máma, máma...." Udělal asi 5min scénu. Pak se prý po babičce válel asi 30min, koukal do blba a "odpočíval". Následně se náhle probral a zbytek večera byl v pohodě.
Až na tyto "záchvaty" mi přijde že je syn úplně normální dítě, veškerý vývoj probíhá standardně.
Měla bych se tímto chováním nějak zneklidňovat a řešit jej? Ráda uslyším, že je to úplně normální chování batolete, ale jsou okamžiky, kdy si už říkám, jestli něco není špatně.
Děkuji.
MUDr. Daniela Králová
Specializace: Praktické lékařství pro dospěléDobrý den paní Evo, doporučila bych Vám se synem nejdříve zajít k ošetřujícímu pediatrovi...
