Vztah
Dobrý den, mám dotaz ohledně vztahu s mým snoubencem. Jsme spolu přes rok a pul, poměrně brzy jsme spolu začali žít, žijeme u nás s mojí maminkou v RD. Přítel je hodný, pozorný, pracovitý, jsem si jistá, že bude jednou dobrý otec(sestře se narodilo miminko, tak podle projevu)...je trochu cholerik, ale to jsme oba. V poslendí době mám ale pocit, že společné aktivity jsou spíše v jeho režii, které mi nevadí, ale moc ráda bych společně dělala i mé koničky.Když jsme spolu začínaly, tak jsme jezdili na výlety (to je jeden z mých koníčku) atd, ale bohužel tuto aktivitu umořili nějaké problémy, nedostatek času a finance. Mé další koníčky (bazén, kino.....) bohužel přitel prý nemá rád, společný večer vypadá: já, přítel a tablet nebo telefon. Musím říct, že jsem si v březnu zlámala ruku a pořád v podstatě s ní marodím a asi mi to leze na mozek, mám kuli tomu i problémy ve škole(studuji VŠ). Maminka, když si povídáme o příteli, tak komentuje, že kompromis moc nejde, musí být pojeho a mé potřeby pro něj nejsou důležité a abych nedopadla jako ona, ať mu nesloužím, ale zároveň, když nemá připravenou večeři když příjde z práce okomentuje, že mu tu péči musím jako ženská dát. Přítele miluji, on mě, ale měla jsem určitou představu společně tráveného času a nevím, mám pocit, že sama sebe postrádám, ale nevím, jestli je to zraněním a dobře míněnými radami maminky, které mě nahlodávají, nebo zda to opravdu přestává být ono. Přítel problém nevidí a nechci zbytečně dělat problémy větou typu "mamka říkala, že máme málo bohatej život, měli bysme něco podnikat". Vím, že je to malicherné, ale v poslední době se i kvuli tomu začínáme hádat a nechci kuli takové blbosti odcházet od kluka, se kterým se dá mluvit, je zábavný, je na něj relativně spolehnutí a ještě se umí postarat o chlapskou práci na baráku.
Dobrý den, vztah dvou lidí, kteří užívají společnou domácnost se neustále mění a vyvíj...
