Nasycené mastné kyseliny

  • Redakce uLékaře.cz
  • 18.7.2011
  • Aktualizace: 18.7.2011
  • uLékaře.cz

Nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin (SAturated FAtty acids, SAFA) je jedním z klíčových faktorů pro vznik obezity a zvýšení dalších zdravotních rizik, zejména kardiovaskulárních onemocnění. Podle provedených průzkumů je nadbytek příjmu SAFA dnešní populací alarmující. Příjem SAFA je nutné ve stravě dětí i dospělých významně omezovat a nahrazovat potravinami bohatými na nenasycené mastné kyseliny.

Uzenářské výrobky jsou bohatým zdrojem nasycených mastných kyselin
Uzenářské výrobky jsou bohatým zdrojem nasycených mastných kyselin

Význam tuků ve stravě

Tuky jsou pro lidský organismus nezbytné. Představují jednu ze tří základních živin a jsou nejen zdrojem vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E), ale také jednou z hlavních energetických složek. Jsou nepostradatelné pro tvorbu steroidních hormonů a zajišťují tělu dodávku cholesterolu, stavebního kamene buněčných membrán. Některé tuky jsou také zdrojem esenciálních, pro lidský organismus nepostradatelných mastných kyselin. Na druhou stranu ale představují velmi zásadní faktor jak při vzniku energetické nerovnováhy vedoucí k nadváze a obezitě, tak faktor regulující hladinu krevních tuků a zejména rizikový faktor onemocnění srdce a cév či diabetu mellitu 2. typu.

Na čem záleží?

Tuky bychom tedy neměli z naší stravy vyřazovat, měli bychom si je ale pečlivě vybírat a hlídat jak množství, tak kvalitu. Z hlediska množství bychom jimi měli nahrazovat maximálně 35 % našeho denního energetického příjmu. Z toho dvě třetiny by měly pokrýt tuky rostlinného původu a rybí tuk a pouze zbývající jedna třetina připadá na tuky živočišného původu. I u tuků tedy platí zásada, že méně je více a všeho moc škodí. Velice důležitá je rovněž kvalita tuků. Jejich složení se totiž významně liší podle zdrojů, z nichž jsou tuky získávány. Hlavní odlišnost spočívá v zastoupení a chemické struktuře mastných kyselin. Tato struktura určuje „biologické chování“, a tudíž i jejich vliv na naše zdraví.

Z tohoto hlediska rozdělujeme tuky na dvě základní skupiny, na tuky špatné a dobré. Špatné tuky jsou zejména ty, které obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin. Jejich většinovým zdrojem jsou tuky živočišného původu, nejrizikovější jsou z tohoto hlediska tuky z mléka. Existují ale i rostlinné tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny – tuk palmový a kokosojádrový, které se používají jako levnější náhražka za smetanu (např. při výrobě zmrzliny), a i ty zvyšují hladinu cholesterolu.

Druhou skupinu tvoří tzv. dobré tuky s obsahem převážně nenasycených mastných kyselin, které s výjimkou rybího tuku získáváme z rostlinných zdrojů (např. linolová či olejová kyselina).

Nasycené mastné kyseliny – hlavní problém tuků

Řada vědeckých studií jednoznačně prokazuje souvislost konzumace tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny s rizikem aterosklerózy. Známé studie ukazují, že například v evropských severských zemích s vyšší spotřebou živočišných tuků je výskyt kardiovaskulárních chorob významně vyšší než v oblasti Středomoří, kde se oběhová onemocnění vyskytují podstatně méně často.

 

Nasycené mastné kyseliny způsobují zvýšení hladiny cholesterolu v krvi se všemi důsledky. Oproti dosud publikovaným tvrzením v současné době odborníci nicméně docházejí k závěru, že problémem není cholesterol přijímaný stravou, ale druh tuků, který konzumujeme – a tedy množství nasycených mastných kyselin. Tělo si totiž cholesterol ze dvou třetin syntetizuje v játrech a pouze z jedné třetiny jej přijímá v potravě. Produkci cholesterolu v játrech „zapínají” právě nasycené mastné kyseliny tím, že snižují množství receptorů na povrchu jaterních buněk, které jsou odpovědné za zachytávání cholesterolových částic z krevní plazmy. Pro snížení hladiny cholesterolu v krvi je proto mnohem důležitější, abychom snížili obsah nasycených mastných kyselin, a nikoliv obsah cholesterolu v potravě (i když i ten bychom měli udržovat na co nejnižší úrovni). Navíc nasycené mastné kyseliny samy urychlují stárnutí cévní stěny a proces aterosklerózy tím, že zvyšují aktivitu zánětlivé reakce. A právě neinfekční zánět cévních stěn je dnes vnímán jako základní mechanismus vzniku a rozvoje aterosklerotického cévního poškození se všemi jeho důsledky (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).

Zvýšená konzumace nasycených mastných kyselin (SAFA) se bohužel týká už i dětí. Je třeba si uvědomit, že dětský organismus je nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin velice zatěžován a negativní zdravotní následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat. Nevhodný jídelníček s nadměrným zastoupením SAFA zvyšuje například riziko obezity už v dětském věku, a navíc vytváří základ pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Je proto velmi žádoucí, aby rodiče dbali na kvalitní stravu svých dětí už od nejútlejšího věku. Zdravotní přínos plynoucí z omezení konzumace nasycených mastných kyselin je obrovský, přestože se jedná o velmi jednoduchý zásah do jídelníčku. Základem je vědět, ve kterých potravinách je jich obsaženo nejvíce, a ve kterých naopak nejméně.

Nejviditelnějším následkem nadměrné konzumace SAFA ve spojitosti s dalšími faktory u dětí je dětská obezita. Obezita je v současné době jedním z nejpalčivějších problémů ve většině vyspělých zemí světa. Mluví se dokonce o pandemii, neboť její výskyt stoupá napříč všemi světadíly. Objevuje se i v zemích, kde se dříve nevyskytovala. Její četnost stoupá v důsledku změny životního stylu – tzv. amerikanizace života, kdy dochází k odklonu od tradičního a zdravějšího způsobu stravování k fast foodům.

Kde se nasycené mastné kyseliny v naší potravě berou?

Jakkoli se dieta moderního Čecha v posledních 20 letech výrazně změnila, stále trvá obliba „babičkovské kuchyně“ s vysokým zastoupením živočišných tuků, a tudíž s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin. Jejich bohatým zdrojem jsou všechny masné výrobky, zejména uzenářské, tučné mléčné výrobky a živočišné tuky (máslo, sádlo). Pro lepší představu: jen konzumací jednoho krajíce chleba namazaného máslem (10 g másla) přijmeme 4,59 g nasycených mastných kyselin, což je jedna čtvrtina celého tolerovaného denního příjmu nasycených mastných kyselin (zdroj: Nutridan).

Změna životního stylu opravdu funguje

Jak ukazuje americká studie sledující více než 40 000 mužů léčených farmaky snižujícími riziko kardiovaskulární příhody, u osob dodržujících pravidla zdravého životního stylu bylo riziko infarktu myokardu nižší o 78 % (Chiuve 2006) než u mužů, kteří zdravý životní styl nedodržovali. Takový efekt je plně srovnatelný s možnostmi nejmodernější kombinované farmakoterapie, jen nemá vedlejší účinky a je spojen se zlepšením kvality života.

Změna životního stylu přitom není nijak náročná. Důležité je přistoupit k ní s vědomím, že má-li být účinná, musí být míněna jako trvalá a musí být činěna po malých krocích. Držet dietu 3 týdny a těšit se celou dobu na návrat k původnímu jídelníčku nemá smysl.

Více informací o nenasycených mastných kyselinách naleznete na stránkách www.zdravykorinek.cz.

Autor článku:

Helena Petzoldová

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
+6 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x