Výživa a věk
I když se to možná nezdá, výživa ovlivňuje nejen náš zevnějšek, ale má výrazný vliv i na to, jak se cítíme. V dnešní době, bohužel, stále přibývá obézních lidí, jejichž jídelníček nemá se zásadami zdravé výživy pranic společného.
Ukaž mi, co jíš a já Ti povím, jaký si…
Ano, správná výživa začíná už od narození. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měly být všechny děti výlučně kojeny do věku 6 měsíců a s postupným zaváděním nemléčných příkrmů by mělo kojení pokračovat až do dvou let. Naštěstí, naprostá většina matek je schopna své děti kojit. V případě, že dítě nemůže být kojeno, má dostávat tzv. počáteční mléko. V prvních měsících by to mělo být přednostně mléko s výhradním obsahem laktózy.
Příkrm k mléku se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce věku a nejpozději na konci 6. měsíce věku. V tomto věku je již nutné pokrýt zvýšený příjem energie. Příkrm se zpočátku podává vždy jednosložkový, aby se lépe určila případná alergie. Vhodné je zeleninové pyré z mrkve, fazolek nebo hrášku.
Po prvním měsíci takovéto stravy je možno přidávat více složek většinou masozeleninových. Postupně dítě dostává příkrm obsahující maso až šestkrát týdně, jednou týdně se místo masa podá jeden vařený slepičí žloutek. K masozeleninovém příkrmu se do stravy dítěte přidává ovocné pyré, které se nepřislazuje a může se vmíchat např. do jogurtu.
V průběhu 6. měsíce se obvykle do potravy dítěte zavádí další příkrm ve formě mléčné obilné kaše. Kaše obsahující lepek je však vhodné do jídelníčku kojence přidat až po dokončení 6. měsíce.
Všem kojeným dětem se navíc od druhého měsíce života během celého prvního roku a v zimních měsících přidává vitamín D. Jako prevence krvácivé choroby se aplikuje po porodu všech novorozencům vitamín K. Dále se tento vitamín podává v týdenních intervalech do jednoho měsíce věku. U kojených se ještě pokračuje podáváním stejné dávky do věku šesti měsíců.
A když je člověk batole…
Ve druhém roce života se má dítěti nabízet jídlo pětkrát denně, z toho dvě svačiny. Používání soli se má při vaření omezovat, stejně jako pití sladkých limonád a konzumace cukrovinek. Vhodnými potravinami pro batole jsou mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, zeleniny, ovoce a cereálie. Dítě by mělo denně vypít asi 500 ml mléka, které je nejlepším zdrojem vápníku. Strava by měla obsahovat i dostatečné množství vlákniny.
Předškolní věk
V předškolním věku se dítě stále více aktivně podílí na rodinném životě. Jídlo se stává i pro něj společenskou událostí. Mléko (stále ještě v množství půl litru denně) spolu se sýry a jogurty, zajišťuje tou nejvhodnější formou dostatečný příjem vápníku. Drůbež, ryby, libové maso jsou zdrojem železa. Vajíčka pro svůj obsah bílkovin, vitamínů a železa mohou být podávána třikrát až čtyřikrát týdně. K snídani jsou vhodné jogurty a cereálie. Důležité je ovoce a luštěniny, které se podává většinou jako svačina. Jídlo by nemělo být konzumováno společně se sledováním televize.
Hola, škola volá…
S nástupem do školy se mění styl života dítěte. I když to není vždy jednoduché, neměl by ranní spěch ovlivnit poklidné zažití snídaně. Stravovací návyky získané do této doby v rodině jsou najednou konfrontovány s návyky ostatních dětí ve škole. Nemalý vliv má i televizní reklama. Nadále je doporučována pestrá strava. Není rozumné vynechávat z jídelníčku snídani. Mnoho dětí, které nesnídají, trpí opakovanými bolestmi břicha.
A je tu puberta!
Začátek puberty spojený s urychlením růstu a změnami v tělesném složení, tělesnou aktivitou a začátkem menstruace u děvčat ovlivňuje významnou měrou nutriční potřebu adolescentů. Velkou roli v tomto věku hrají i vlivy sociální - dívky si najednou začínají hlídat svou váhu, chlapci jedí jen to, co je „in“.
Proto jsou adolescenti často označováni jako riziková skupina. Je to nejen pro jejich riziko zneužívání drog a alkoholu, ale i pro daleko častější speciality ve způsobu stravování. Patří mezi ně odmítání snídaně, vynechávání i ostatních jídel, jejich náhrada svačinami z kiosku a pití velkého množství sladkých limonád.
Potrava by měla být i v adolescenci vyvážená. Příjem energie je třeba mít adekvátní jeho výdeji. Důležitý je dostatečný příjem vápníku, neboť jeho nedostatek v dospívání může později vést k osteoporóze. Rizikový je rovněž sklon adolescentů k alternativním výživám a anorexii.
Dospělost
I zde platí základní pravidlo. Příjem energie by se měl rovnat jeho výdeji. Energetická potřeba je kryta třemi základními živinami: bílkovinami, tuky a cukry. Minimální potřeba bílkovin činí asi 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den. Pro normální výkonnost však musí být přijímáno dvojnásobné množství. Přibližně polovina by měla být živočišného původu (maso, ryby, mléko, vejce), aby byl zaručen dostatečný přísun esenciálních (nezbytných) aminokyselin. Zbývající převážná část energetické potřeby je kryta sacharidy (škrob, cukr, glykogen) a tuky (živočišné a rostlinné tuky, oleje), které se mohou jako živiny vzájemně zastupovat. Podíl cukrů v potravě je za normálních okolností asi 60%.
Tuky tvoří v potravě asi 25 - 30%.Tento podíl při zvýšené spotřebě stoupá (u těžce pracujících až na 40%. Tuky nám zajišťují příjem vitamínů rozpustných v tucích (A,E,D,K) a esenciální mastné kyseliny (linolová a další). Důležitý je i dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek.
