Nevyspalý senior není psychiatrickým pacientem

Nespavost či nedostatečná kvalita spánku přináší ve stáří problémy, které lze řešit. Je však třeba vědět jak.

Nejdříve léčit bolest, potom nespavost

Nespavost ve stáří je kumulativním důsledkem řady příčin, které k ní vedou. Mohou to být například jakékoliv bolesti pohybového aparátu. Je zřejmé, že pokud nás něco bolí, vyspíme se buď špatně, nebo vůbec. Nevyspání pak způsobí nejen podrážděnou náladu, ale i zhoršení samotné bolesti. A tehdy vzniká začarovaný kruh. Nespavost vede ke zhoršení těch příčin, ze kterých vzešla. Pokud nespavost zvládneme, ovlivníme pozitivním směrem i celkový stav člověka. V opačném případě klesne celkový potenciál zdraví seniora a objeví se snížená zdatnost, odolnost a adaptabilita.

Nevyspání zhoršuje paměť a orientaci

Nedostatek spánku se projeví negativně i následující den, například:

• zhoršením celkového zdravotního stavu,
• pospáváváním během dne,
• špatnou náladou,
• zapomnětlivostí,
• zmateností.

A odtud už je jen kousek, abychom ho zařadili do psychiatrické kolonky, kam ale vůbec nepatří. Jeho problém totiž s největší pravděpodobností způsobil nedostatečně kvalitní či dlouhý spánek, ale ne psychiatrická diagnóza.

Melatonin je lékem první volby

Hypnotika a benzodiazepiny, tak často užívané k ovlivnění nespavosti, mají svá rizika:

• Vytváří při pravidelném užívání závislost.
• Zhoršují funkční stav následující den.
• Objevují se poruchy paměti.
• Pacient se necítí odpočatý.
• Užíváním těchto léků se může zvyšovat riziko pro seniora velmi nebezpečného pádu.

Naproti tomu léky s obsahem melatoninu mají pozitivní vliv nejen na kvalitu spánku, ale i na následující den. Melatonin je schopný zajistit hluboká stadia spánku, která jsou důležitá pro regeneraci celého organismu. Měl by být proto jedním z prvních léků, o kterých se v léčbě nespavosti u seniora bude uvažovat. Starý člověk totiž mnohdy nepotřebuje výrazně dlouhý spánek, ale rozhoduje jeho kvalita.

(skl)

Zdroj: přednáška o nespavosti v geriatrii vedená MUDr. Kalvachem