Revmatismus

  • Redakce uLékaře.cz
  • 29.4.2008
  • Aktualizace: 16.4.2013
  • Ordinace
Revmatické obtíže patří k velmi častým zdravotním problémům. Tvoří cca 20 % příčin všech návštěv pacientů u praktických lékařů. O co se vlastně jedná?
I kosti mohou bolet
I kosti mohou bolet

Revmatické nemoci jsou interními chorobami našeho pohybového ústrojí. Obor, který se zabývá jejích sledováním a léčbou patří do skupiny interních oborů a nazývá se revmatologie. K nejznámějším revmatickým chorobám patří revmatoidní artritida, dnavá artritida a osteoporóza (o té je pojednáno v samostatném článku).

Příčiny

Revmatické choroby zahrnují velmi široké spektrum příčin. Problémy mohou působit poruchy vlastního obranného systému, následky infekčního onemocnění, dědičné vady i metabolické poruchy. Většinu těchto příčin není možné léčbou odstranit ale pouze ovlivnit. U velké skupiny těchto chorob není navíc příčina ani známa.

Příznaky

Přes široké spektrum vyvolávajících příčin mají tyto choroby jedno společné - charakter a průběh obtíží, které působí. Revmatické onemocnění je charakterizováno dlouhodobým zánětem svalů, šlach nebo kloubů.

Projevuje se to intenzivní bolestí a tuhostí svalů (svalový revmatismus), nesnesitelnou bolestí a ztuhlostí kloubů (kloubní revmatismus). Maximum bolestí je typicky po ránu, před rozhýbáním (kloubní ztuhlost). Postupně se bolest ozývá i po menší námaze a nakonec i v klidu.

Klasický průběh si můžeme demonstrovat na příkladu revmatoidní artritidy. Začátek obtíží bývá plíživý. Bolesti začínají u jednoho nebo více kloubů současně. Kloubním příznakům často předcházejí příznaky celkové. Objevuje se zvýšená teplota, hubnutí a únava. Kloubní příznaky se projeví zvýšenou teplotou kloubu, zduřením popřípadě náplní kloubu, omezení hybnosti, ranní ztuhlostí a postupným ochabováním svalstva, které kloubem pohybuje.

Nejčastěji jsou postiženy drobné klouby rukou a nohou. Nemoc probíhá typicky ve čtyřech stupních.

V prvním stupni ještě není pohyb výrazně omezen, je pouze snížena svalová síla.

Ve druhém stupni je patrno kloubí postižení při rentgenovém vyšetření.

Třetí stádium charakterizuje ochabnutí svalstva, deformity kloubů a omezení pohybu.

 

V posledním stádiu jsou již deformity výrazné a dochází až ke ztuhnutí kloubu.

Onemocnění probíhá dlouhodobě a vyžaduje proto i dlouhodobý léčebný přístup. Náhlé stavy se závažným postižením několika kloubů najednou jsou vzácné a vyžadují odbornou péči za pobytu v nemocnici.

Jak pomůže lékař

Časné odhalení nemoci je důležité pro nasazení optimální léčby. První celkové příznaky bývají často podobné běžnému chřipkovému onemocnění. Postupně se připojuje ranní ztuhlost kloubů nejméně jednu hodinu po probuzení, současné zánětlivé postižení minimálně tří kloubů a postižení alespoň jednoho kloubu zápěstí a ruky symetrické na obou končetinách. Obtíže trvají nejméně po dobu šesti týdnů.

U lékaře se podrobujete několika nenáročným vyšetřením. K nejdůležitějším patří vyšetření krve a rentgenové vyšetření. Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy potvrdí, začíná pro Vás období dlouhodobé léčby a rehabilitace.

Prognóza revmatoidní artritidy závisí na včasném zahájení léčby. Cílem je potlačit další zánětlivé postižení kloubů, snížit bolest, udržet hybnost a zlepšit kvalitu života. Na začátku i v průběhu onemocnění je poskytována většinou ambulantní péče.

Z léků se podávají nejčastěji tzv. nesteroidní antirevmatika pro zmírnění otoku a bolesti. Dále tzv. chorobu modifikující léky pro kontrolu aktivity zánětlivého kloubního procesu. Účinek těchto léků nastupuje většinou až po několika týdnech nebo měsících užívání. K překlenutí tohoto období je možné využít podávání kortikoidů.

Chirurgické řešení by mělo být zváženo pokud jsou bolesti i v klidu a v noci, nebo trvá výrazné omezení pohybu pro kloubní deformace. Chirurgickou léčbou se zabývá specializovaný obor tzv. revmatochirurgie. Z chirurgických výkonů se provádí náhrada kloubu, znehybnění kloubu ve vhodném postavení nebo odstranění zánětem postižené kloubní membrány.

Rehabilitační léčba se zaměřuje na podporu svalové síly a funkčního rozsahu pohybu. Provádí nácvik užívání pomůcek usnadňujících sebeobsluhu, domácí práce, cestování v dopravních prostředcích, atd. Je vždy individuální a řídí se konkrétním stavem a potřebami nemocného.

Fyzikální léčba se u revmatoidní artritidy využívá především k potlačení bolesti kloubů, vazů, svalů a potlačení zánětlivého procesu postižené oblasti. Z elektroterapie se využívá galvanizace, iontoforéza, diadynamické proudy, interferenční proudy, vysokofrekvenční a pulzně modulované proudy, vířivé koupele, solfatanové, jodové, radonové a bylinné koupele, kryoterapie, infračervené paprsky, atd.

Obecně platí, že v klidovém období nemoci jsou vhodné spíše tepelné a dráždivé procedury, ve fázi vzplanutí nemoci naopak procedury chladové a tišivé. Proti zmírnění bolesti si můžete aplikovat studené mokré zábaly a kryoterapii i v doma. Pokud dojde k náhlému zhoršení obtíží, může být vhodná tzv. balneoterapie, tj. bahenní a rašelinové zábaly.

mar

Líbí se vám článek?
+37 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Nové téma | zodpovězené dotazy
Kryoterapie | Od: Zuzana T. | 1.12.2010 14:01
Nejen na zmirneni revmatickych obtizi pusobi blahodaren kryoterapie - lecba chladem.
reagovat
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: