Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci

Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.

Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.

Pozor na angínu!

Revmatická horečka navazuje na streptokokovou infekci v krku, typicky na angínu nebo spálu. Teď se možná spousta rodičů diví, protože angína i spála patří k nejčastějším onemocněním dětského věku, a revmatická horečka by tedy pro děti představovala velké ohrožení. V současné době tomu ale již tak není, a to díky dobré a včasné lékařské péči a samozřejmě díky antibiotikům.

Srdce v ohrožení

Pokud se ovšem angína či spála neléčí a připočítáme ještě vrozenou vnímavost jedince, s revmatickou horečkou se setkat můžete. Postihuje především klouby, což je jeden z mála společných znaků s revmatoidní artritidou, a také srdce. Pak mluvíme o tzv. karditidě, zánětu srdce, který je nejvážnějším příznakem a určuje prognózu onemocnění. Projevuje se zrychlením srdečního tepu i v klidu nebo šelestem, jindy může dojít i k srdečnímu selhání.

Klouby otékají a bolí

Hlavním klinickým příznakem je artritida, zánětlivé postižení kloubů. Většinou zasahuje několik kloubů současně, typicky kolena a kotníky, přičemž zánět přechází postupně z jednoho kloubu na druhý. Dítě zaznamená bolest, otok, zarudnutí či zvýšenou teplotu kloubu. Naštěstí tento zánět poměrně dobře reaguje na léčbu, v takovém případě volíme salicyláty, a rychle ustupuje.

Z dalších příznaků bychom neměli zapomenout na tzv. choreu, pohybovou poruchu způsobenou zánětem některých částí mozku. U dětí se může projevit jako špatný rukopis, obtíže s oblékáním nebo jídlem. Méně často se pak objevuje ještě postižení kůže, většinou prchavá vyrážka na hrudníku nebo podkožní uzlíky.

A je možné onemocnění vůbec vyléčit?

Rozhodně ano! Prvním krokem je zaléčit streptokokovou infekci v krku, nejlépe penicilinem, u těžších průběhů se přidávají ještě salicyláty. Léčba trvá minimálně 14 dní. A v případě postižení srdce je nezbytný klid na lůžku po dobu alespoň 4 týdnů.

(pes)