Tuberkulóza

  • Redakce uLékaře.cz
  • 27.4.2008
  • Aktualizace: 22.3.2013
  • Zdravcentra.cz
Tuberkulóza, TBC, hovorově souchotě, je infekční onemocnění postihující nejčastěji plíce, ledviny, mozkové obaly a kosti. Typicky se projevuje tvorbou tuberkulózních uzlíků v postižených tkáních. Další projevy závisí na konkrétní formě onemocnění.
RTG snímek plic
RTG snímek plic

Co jste možná netušili...

Tuberkulóza je bez nadsázky onemocnění staré jako lidstvo samo. Potvrzují to kosterní nálezy pocházející již ze 4. tisíciletí před naším letopočtem. Stopy tuberkulózního zánětu nesou i staroegyptské mumie. O celosvětovém rozšíření choroby svědčí fakt, že podobné změny lze kromě Afriky najít na pozůstatcích zemřelých v Indii i v latinské Americe.

Staří Řekové označovali tuberkulózu jako „phtisis“, což v překladu znamená „vyčerpání“. Hippokrates o ní hovořil jako o nejrozšířenější a zároveň nejsmrtelnější chorobě.

Tuberkulózou trpěla a ve většině případů na ni i zemřela celá řada významných historických osobností ze všech oblastí společenského dění. Státníky a mocné ve smutné statistice zastupuje například kardinál Richelieu nebo venezuelský revolucionář Simon Bolivar. Mezi spisovateli si tuberkulóza vybrala svoji daň na Georgi Orwellovi nebo Edgaru Allanovi Poeovi. K dalším slavným pacientům patřil třeba René Descartes, Franz Kafka, Frederic Chopin nebo Rembrandt van Rijn.

Jak vzniká...

Lidskou tuberkulózu vyvolává bakterie Mycobacterium tuberculosis. Podle svého objevitele je celosvětově známá také pod označením Kochův bacil. Šíří se převážně formou kapénkové infekce při kontaktu s nemocným člověkem. K dalším možným, i když vzácným způsobům přenosu, patří přímý kontakt se zasaženými tkáněmi (například u lékařů v chirurgických oborech) a vstup bakterií do organismu trávícím ústrojím.

Bakterie při vdechnutí pronikají až do plicních sklípků a vyvolávají zde místní zánět. Rychle se množí a šíří do spádových lymfatických uzlin. Způsobují jejich zvětšení. Na přítomnost vetřelce reagují buňky imunitního systému - makrofágy. Pohlcují bacily a ohraničují zánět. Ve většině případů dokáží další šíření tuberkulózy zastavit. Zánět se zhojí. Další možností je šíření zánětu v plicích. Ohraničená ložiska se rozpadají a uvolňují bakterie. Rozvíjí se zánět plic a nitrohrudních uzlin. Třetí situací je šíření bakterií krví mimo plíce. Usazují se a množí v mozkových obalech, v ledvinách nebo kostech.

Prvotní nákaza se ani při masivním rozšíření bakterií po těle nemusí nijak výrazně projevit. Imunitní systém ve většině případů infekci zvládne. Bakterie však mohou v těle dále přežívat. Následuje různě dlouhé období tzv. latence. Vlivem oslabení organismu dochází i po mnoha letech od nákazy k reaktivaci a vzniku infekce.

S bakterií tuberkulózy se v průběhu života setkal snad každý z nás. U většiny proběhne nákaza skrytě. Na pozdější reaktivaci a rozvoji tuberkulózy se podílí oslabení imunitního systému při závažných chorobách (např. u současné infekci virem HIV), vliv nedostatečných sociálních a ekonomických podmínek (typicky u bezdomovců), nebo styk s nakaženými osobami (typicky zdravotníci).

Jak se projevuje...

Nejčastějším projevem onemocnění je tuberkulóza plic. Charakterizuje ji zánět plicní tkáně. Postižená místa se rozpadají a vyprazdňují. Na jejich místě vznikají typické dutiny - kaverny. Nemoc provází zduření lymfatických uzlin, horečka a celkové vyčerpání organismu. Nemocní trpí kašlem, jsou unavení a ztrácejí tělesnou hmotnost. Při vyprázdnění ložisek zánětu do dýchacích cest se může k obtížím přidat vykašlávání krve s množstvím bakterií, které jsou zdrojem další infekce.

Projevy mimoplicních forem tuberkulózy se odvíjí od konkrétního postižení. Mykobakterium způsobuje zánět mozkových blan (meningitida), kostí a ledvin.

 

Jak se potvrdí...

Prvním krokem při podezření na tuberkulózu je podrobný odběr anamnézy a základní lékařské vyšetření. Lékař se bude vyptávat na okolnosti, které vzniku onemocnění předcházely. Budou ho zajímat i události, které se odehrály ve zdánlivě hluboké minulosti. Pokuste se vzpomenout na všechny situace, ve kterých jste mohli přijít do kontaktu s nakaženou osobou. Poslech může odhalit známky zánětu plicní tkáně a pohrudnice.

Základem pro diagnózu je zhotovení rentgenového snímku plic. Tuberkulóza na sebe upozorní přítomností infiltrátů ve středních a horních plicních polích a zvětšením lymfatických uzlin. Další diagnostickou možností je provedení kožního tuberkulinového testu. Jeho spolehlivost je však do značné míry omezena očkováním. Pozitivita testu způsobená přítomností protilátek totiž nevypovídá nic o aktivitě onemocnění.

Jediným testem spolehlivě potvrzujícím diagnózu TBC je kultivace sputa a průkaz přítomnosti mykobakterií v plicích.

Jak se léčí...

Léčba tuberkulózy spočívá v podávání antibiotik působících proti mykobakteriím. V průběhu let bylo vypracováno několik léčebných schémat. Spočívají v podávání kombinace různých antibiotických preparátů. Obvykle se volí počáteční několikatýdenní intenzivní režim následovaný dalšími několika týdny tzv. pokračovací terapie.

Cílem takové kombinované terapie je vymýcení co největšího množství bakterií. Celková délka léčby závisí na rozsahu onemocnění a kultivačním průkazu bakterií. Výběr antibiotik závisí na celkovém stavu nemocného a případných přidružených chorobách.

Co dál...

Většina případů tuberkulózy je poměrně dobře léčitelných. Úspěch však závisí na dokonalé spolupráci pacienta. Užívání některých antituberkulotik s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Přerušení nebo dokonce předčasné ukončení léčby významně zvyšuje riziko vzniku rezistence mykobakterií. Stávají se odolné vůči působení antibiotik a mohou se v organismu množit i při opětovném zahájení léčby.

Před objevem antibiotik vykazovala tuberkulóza více než 50 procentní úmrtnost. I v současnosti je neléčená TBC smrtelná. Každoročně zahubí až 3 miliony lidí na celém světě. Výskyt onemocnění přitom neustále roste. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se v příštích 20 letech může počet úmrtí na tuberkulózu zdesetinásobit.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Prevence tuberkulózy spočívá v očkování, vyhýbání se kontaktu s nakaženými a v opatřeních předcházejících aktivaci baktérií již přítomných v organismu.

Principem očkování je aplikace tzv. BCG vakcíny. Jde o oslabené bakterie, proti kterým si tělo dokáže vytvořit protilátky. Při pozdějším styku s mykobakteriemi je imunitní reakce bouřlivější a dokáže ochránit před vznikem infekce. Účinnost očkování sleduje tzv. tuberkulinový test.

Lidé s prokázanou tuberkulózou se podrobují povinné léčbě. V případě vysokého rizika dalšího šíření infekce je nutná jejich izolace. Při nutném kontaktu s nemocnými by měli zdravotníci používat bariérové ochranné pomůcky (roušky, respirátory).

V prevenci aktivace mykobaktérií při latentní infekci se uplatňuje podávání antibiotik. Je vhodné zejména v situacích snížení přirozené imunity organismu - po vleklé nemoci nebo v případě nákazy virem HIV. Ochrannou antibiotickou kůru by měli absolvovat všichni, kdo přišli do styku s akutní tuberkulózou.

Líbí se vám článek?
+26 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: