Psychická labilita

Je mi 63 let, jsem v důchodu, středoškolačka, účetní. A můj problém? Při měsíční dovolené na Kubě mi přítelkyně doporučila, abych se nad sebou zamyslela. Že jsem psychicky labilní. Zřejmě i proto, že moje mamka se dlouhodobě léčí na psychiatrii na deprese. I když nebyla střízlivá, nutí mě to, abych to nebrala na lehkou váhu. Známe se léta, vlastně od školy. Problémy na dovolené snad vyplynuly z toho, že se ( cesta na Kubu za mou dlouholetou přítelkyní) u mne jednalo o životní sen, prožívala jsem cestu velmi intenzívně a pokud mi to nebylo příjemné, neúčastnila jsem se třeba společných sezení večer, nebo jsem na pláži ležela a četla jsi odděleně od ostatních, pokud se mi nechtělo někam, kam se naplánovalo, tak jsem nešla, po loučení s přítelkyní ze Santiaga jsem v autě dojetím dlouho brečela, moc jsem se k ničemu nevyjadřovala (krásu krajiny a vůbec z cesty jsem vnímala všemi smysly). Kamarádka, která mě z lability obviňuje je právnička a v současné době starostka a vždy snad i v soukromí rozhoduje o druhých(pokud si to nechají líbit). Je rozvedená, zcestovalá,dost pije(na můj vkus)cestu řídila. Navíc to byla ona, která nás od sebe odháněla, že hlučíme a že chce být sama. Takže jsem jí často chtěla vlastně vyhovět. Navíc ona jediná uměla španělsky a tak jí obtěžovaly naše dotazy. Aby nebyl problém ,tak jsem se moc nevyjadřovala ke kvalitě pláže,ubytování, které vybrala, ale každý můj odlišný názor bylo něco špatně. Ale jen pokud byl můj. Ostatní ji uměly jaksi usadit. Já ne. Prostě ji spíš obdivuju a neumím být moc společenská a brát vše s humorem a nadhledem. Na její doporučení jsem jí řekla, že by si přece přítelkyně měly pomáhat a v čem je problém, že přítelkyně o sobě vše ví a nevadí jim to. Nějak se nemohu zbavit pocitu, že je to tak trochu i závist, protože mám spokojené manželství, fajn děti a vnoučata se kterými si rozumím, cvičím jogu, angažuju se v ochraně přírody, snažím se pomáhat v rámci možností těm, co to potřebují. Vadí mi co, se stalo a chtěla bych vše vyřešit, obracím se na Vás o pomoc.Kdy se už jedná o psychickou labilitu a kdy jde o jen citlivějšího člověka nebo o povahu, se kterou se člověk narodí?

Odpověď odborníka:

Dobrý den, popsala jste celou situaci takovým způsobem, že bych ve Vás viděla spíše člověka empatického, vnímavého a citlivého. Umíte si uvědomovat hezké věco, krásnou krajinu...a možná stejně silně jste schopna vnímat, co vám okolí říká vzhledem k vaší osobě. Prostě tato vlastnost nebo povaha, má dvě různé stránky. Važte si toho, že umíte vnímat hezké věci, je to Vaše bohatství. A šťastná rodina, to je v dnešní době vzácnost! Za celou situací se může skutečně skrývat lítost, závist, smutek...Hodně štěstí a buďte sama sebou.

PaedDr. Karla Hrabčíková
PaedDr. Karla Hrabčíková

Specializace: Psychologie
Pracoviště: ABBIA clinic, Brno

 
Líbí se vám odpověď?
+8 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: