Bolesti hlavy, změny nálad, přejídání
Dobrý den. Mám takový problém. Trpím častými změnami nálad (bohužel většinou přetrvává nálada špatná, depresivní). Vše začalo cca před rokem a půl, když jsem až moc zhubla, ztratila jsem menstruaci a byla jsem nucena znovu přibrat. Jenže se to u mě přehouplo nějak moc a já, nejen, že jsem přibrala mnohem víc (známý jojo efekt), ale začala jsem trpět záchvatovitým přejídáním. Trvá to u mě dodnes. Vždycky se mi podaří pár dní jít správně, a během té doby jsou spokojená, štasná a vše mi jde od ruky, ale potom přijde den, kdy na mě přijde přejídání, a já následně upadnu do hlubokých depresí, které trvají i měsíce. Během těch depresí nejsem kolikrát ani schopná vylézt z postele, nechodím třeba ani do školy, mám pocit, že nemám smysl života a zkrátka vše je špatně. Pak je zase líp, ale celé je to jako kruh. Bohužel čím déle trvá to "fajn" období, tím delší s horší je i to "špatné" období. Zkoušela jsem už snad všechno. Navštěvovala jsem psychologa, ale to pro me moc přínosné nebylo. Šla jsem na to velmi postupně a opatrně, hledala jsem smysl života, ale vždycky se to nakone vrátilo tam, kde to bylo. Mé nejdelší "fajn" období trvalo 45 dní, už jsem si dokonce myslela, že jsem z toho venku, byla jsem štastná a vše bylo jako nikdy .. Ale pak mě to zase dostihlo. Vždycky je to prostě momentální nepřekonatelná touha se přejíst. (Utratim v tu chvíli až 2000,- za jídlo ... Takže to leze i do peněz), hned, jak se nacpu, začnu brečet a je mi hrozně. Párkrát se mi podařilo odolat, ale to je jen otázka vůle, která jednou povolí. Nevim, čím je to. Nikdy jsem nejedla sladký, smažený, vždycky jsem milovala zdravý jídla a užívala sk života. A poslední rok a půl je všechno špatně.
Poslední 4 měsíce mě navíc bolí hlava ... Spíše .. Se mi točí a bolí mě mezi očima na čele ... Takové až "třeštění" hlavy. Je to velice nepříjemné a stává se mi, že se mi tak zatočí hlava, že ani nevidim. Chodím pravidelně ven, jsem jinak uplně normální holka, v květnu jsem uspěsně odmaturovala na obchodní akademii v Plzni a chystám se na vysokou školu. Bohužel jsem se ale začala hodně stranit lidem ... Vůbec nechodím ven, s nikým se nestýkám. Stydím se za svojí postavu a mám strach, že by mě "viděli" všichni. Začala jsem se prostě bát lidí. Došlo to až tak daleko, že jsem se rozešla s klukem, kterého jsem velmi milovala. Začali jsme spolu chodit před rokem .. (Mé problémy teda trvali tehdy jen půl roku) a on mě z toho všeho skoro dostal, .. Byla jsem to zase já .. Jenže .. Jak jsem hodně přibrala a blížilo se léto, představa, že mě uvidí v plavkách pro mě byla hrozná. Byl to muj první kluk, s tím přišel první sex a to všechno, jenže já ... Jsem si nevěřila ... Byli jsme spóu jen něco přes měsíc, a já jsem dostala strach a zcela "bezdůvodně" jsem se s ním rozešla. Pak se samozřejmě problémy vrátili. Dodnes mi chybí. Už rok na něj nemohu zapomenout, trápím se, protože vím, že takhle už nikoho milovat nebudu. Vím, že to od 19 leté holky zní asi trapně, ale pravou lásku holka pozná. Rozešla jsem se s ním ze strachu, z toho, že někohi miluju a nejsem na to zvyklá, nelíbila bych se mu ... Měla jsem za sebou těžké časy a další události, které už se mi tady nechce rozepisovat. Budu ráda za jakékoliv rady. Moc mi to pomůže, děkuji.
Milá slečno, doporučovala bych vám navštívit nějakého psychoterapeuta, který s vámi vše d...