Mám duševní nemoc?
Dobrý den, můj problém je velmi obtížný zařadit.
Jedná se o to, že mám posledních několik let výkyvy nálad. Stydím se o tom s někým hovořit, ale všímám si, že z minuty na minutu se mi změní nálada, ale nemívám to tolik v běžném životě, jako spíš v partnerských vztazích. Nikdy jsem nebyla nějak zneužívaná nebo tak, ale s muži prostě nevycházím. Dokážu být na ně zlá a protivná a cítím, že když je vidím z toho smutné, mám z toho skrytou radost, následně však je mi to líto a zase otočím. Nevím, proč se tak chovám a štve mě to, ale nejde to ovládnout. Přijdu si pak jako monstrum. Nějak je záměrně netrýzním, ale spíš jsme citově nevyrovnaná. Nevím co chci. Nedokáži s nikým pořádně žít, nebo dlouhodobě chodit. V sexuálním životě mám stavy, kdy mě sex baví a jindy k němu nemám vůbec chuť, nebo když ho mám, tak po něm mám stavy, kdy jsem na partnera protivná a nevšímám si ho, někdy pláču. Chtěla bych to změnit, ale nevím jak. Je to něco ve mě. Prosím, mám strach, že je se mnou něco v nepořádku.
Po fyzické stránce mívám dlouhodobé obtíže urologické, gynekologické, cítím často únavu, nemám moc energie na běžné věci, večer jsem vyčerpaná. Také mívám návaly horka a pak zimy, občasné bolesti svalstva a únava v očích. Též dlouhodobě.
Dříve jsem vedla promiskuitní život, citově jsem strádala a sebedestruktivně chtěla muže, kteří mě odmítali. Můj vztah z otcem (nebo celkově s rodiči) nelze považovat za příliš vřelý.
Může to být tím? Nebo jak se mám naučit milovat a nebýt taková jaká jsem, nebo jsem nemocná? Děkuji za odpověď, moc mě to trápí.
Dobrý den, vše, co popisujete, může mít různé příčiny. Je velmi obtížné se jednoznačn...
