Mám se objednat k psychiatrovi?
Dobrý večer,
nevím, kde začít. Už několik let přemýšlím o svém psychickém zdraví, a nedokážu posoudit, jestli je to se mnou až "vážné" a mám obavy, aby se mi psychiatr nevysmál či nad mými problémy nemávl rukou..
Jsem velice úzkostný člověk, s časem (zruba od mých devatenácti let/teď je mi 23/) cítím, že přestávám zvládat stresové situace (jsem studentkou posledního ročníku magisterského oboru), buď se uvnitř sebe samé hroutím, mám návaly horka a nemůžu dýchat, anebo mám ke všemu liknavý přístup, jsou dny, kdy nejsem schopná vstát z postele, kdy mi připadá, že nic nemá smysl (přestože si plně uvědomuji, že to není nic racionálního, nemám se nijak špatně, netrpím vážnými zdravotními problémy, rodinná situace je stabilní, v profesním i studijním životě jsem, dá se říci, úspěšná), straním se kontaktu s lidmi, vyhledávám samotu. V těchto mých "stavech" apaticky koukám do prázdna, občas u sebe pozoruji myšlenky na sebevraždu (ne, že bych měla odvahu jí spáchat a plně si uvědomuji, jak bych tím ublížila svým blízkým a že to celkově není řešení), prostě jen uvažuji jaké by to bylo apod. Strašně mě ubíjí fakt, že nemám žádný logický důvod k tomu být takhle depresivní, připadám si jako ubrečená chudinka, slaboch.
Dalším mým problémem je neschopnost komunikovat s okolím, mám spoustu známých, pár opravdových přátel, ale nikomu se se svými obavami nesvěřuji, nechci je tím zatěžovat, neumím se někomu tak hluboce otevřít.. V partnerském životě mě trápí to samé.
Máte na základě výše uvedeného hrubého výčtu problémů pocit, že bych měla navštívit nějakého odborníka a pokud ano, jak by asi probíhala léčba, popř. co mi vlastně je? Vím, že nemůžete odhadovat diagnózy naslepo od stolu, ale pomohla by mi jen představa, co mohu očekávat.
Děkuji za Váš čas.
Dobrý den Kateřino.
Z toho, co píšete se domnívám, že by Vám mohla návštěva ambulantníh...
