Psychické obtíže
Zdravim, pred dvema mesici jsem ukoncila trilety vztah, nijak stastny nebyl. Ac jsem se s tim vyrovnala celkem rychle, vse mi prijde zvlastne jednobarevne a bez smyslu. Konickum se venuju, v praci vse funguje a kolegy mam vyborne. Vlastne si nemam na co stezovat, ale stale vic me trapi nespavost a celkova otupelost. Bydlim sama na byte a i pres to, ze jsem samotar, se zacinam citit hur. At jsem mezi lidma nebo bez nich, stojim porad za jakousi oponou a uz je to cca dva roky, co se to porad zhorsuje a rozchod mel tyhle problemy vyresit - nepovedlo se. Nerada mluvim o tom, jak mi je a stezuju si, je to detinske. Je mi 23 roku, mela bych mit vse pred sebou, ale nejak o to nestojim. Je to stale dokola - bud stehovani, rozchody, prichody... trapi me myslenky, ve kterych se nevyznam - pocit, ze mi chybi nekdo, koho neznam nebo mista, ktera ve skutecnosti neexistuji. Jsem z toho zmatena a ve vzteku jsem uz i narazila hlavou do dveri nebo se porezala. Nic nenasvedcuje tomu, ze bych k takovym vecem mela duvod - vse je v poradku a plany vychazi, mam v planu hypoteku, v praci je stale lip, schazim se s fajn klukem, rodina je sice rozpolcena a s macechou se odmitam bavit, ale jinak vse funguje. Je to jako takovy stridavy proud, kdyz par dni skoro tancuju stestim a z toho par dni travim vecery u okna, trapim se kdo vi cim a ublizuju si. Prosim vas, je to jen prechodne nebo to mam nejak resit?
