Psychika
Dobrý den,
nejsem si jistá, zda sem tento dotaz patří, ale přesto to zkusím.
Jsem ve třeťáku na víceletém gymnáziu.
Pojďme tedy k problému. Vytratila se mi motivace k učení. Úplně. Ještě před rokem jsem měla uspokojivé výsledky, bavilo mě to, celkově jsem měla z učení radost. Motivace se zřejmě začala vytrácet i z toho důvodu, že jsme z jednoho předmětu dostali profesorku, která mi z nepochopitelných důvodů dává nejlíp za 3 na vysvědčení. V tomto bodě jsem si zřejmě začala říkat něco ve smyslu 's trojkou na vyznamenání stejně nemám, tak už je to jedno'. S jednou dvojkou a trojkou se šlo domů opravdu těžko.
Nejde se mi učit, dělám všechno proto, abych se k tomu nedostala. Motivace na nule. Výhled na vysokou školu mi nepomáhá. Celkově i soustředění vymizelo, jsem unavená, dost spím.
Trápí mě to, chtěla bych se z toho dostat. Vím, že na to inteligenčně mám. Hodně mi padlo sebevědomí a nevím, jak z toho začarovaného kruhu ven. Ráda bych se znovu dostala 'na špičku', z toho průměru být zase lepší.
Jen nevím, jak z toho ven.
Děkuji za odpověď.
MUDr. Zdeňka Janoušková
Specializace: Praktické lékařství Pracoviště: Ordinace praktického lékaře, Velká BítešDobrý den. Potíž je v psychice. Ale nejste na tom až tak zle, dostala jste odvahu a napsala na tento portál, problém si uvědomujete a chcete řešit. Podvědomě chcete být opět výbornou studentkou s motivací. Pokud situaci nezvládnete sama, tak je vhodné navštívit psychologa, který vám pomůže vrátit vám sebevědomí. Nevím, jaké máte rodiče, ale je vždy vhodné o problému s rodiči hovořit, tak, aby měli pochopení pro vaši trojku a v ostatních předmětech vás chválili a podporovali. To víte, všichni lidé nejsou dobří, to poznáte životem. Je pravda, že pedagog, který rozlišuje na oblíbené a neoblíbené studenty by neměl učit, ale takový je život. Nejlepší je hodit to za hlavu a říci si, že i s trojkou se dá žít. Nevím, jestli vás to uklidní, ale v problému nejste sama. Stejnou situaci řeším se svým synem, studentem 2. ročníku gymnázia a s jeho nespravedlivou trojkou z chemie. No, co se dá dělat, berte to s nadhledem. Před sebou máte celý život, to už na gymnáziu nějak vydržíte a pak si najdete obor, ve kterém budete spokojená, motivace přijde sama a na útrapy z minula zapomenete. Hodně štěstí. S pozdravem Dr. Janoušková
