Schizofrenie
Dobrý den, předem se omlouvám za dlouhou zprávu, ale jinak to asi nepůjde. Už v dětství jsem slýchávala hlasy, většinou na mě na mě volaly. Později jsem začala mít imaginární kamarády - což není až tak divné, co vím tak tohle dělá spousta dětí. No a už několik let mám vidiny. Jsou tak opravdové, že jen těžko v první moment dokážu odhadnout, že to není skutečnost. Vidívám jedno dívku, přibližně asi v mém věku (14), většinou se na mě usmívá a dívá se přímo na mě. Vidívám i jiné postavy. Jednou jsme jeli autem a přes silnici přebíhal jeden muž. My najeli přímo do něj, já začala křičet, protože asi vteřinu před tím, než jsme do něj "narazili", podíval se přímo na mě. Málem jsme se tehdy vybourali, ikdyž tam zřejmě nikdo nebyl (tedy aspoň dle tvrzení rodičů). Potom jsem jednou seděla v obýváku, večer s mamkou. Z ničeho nic jsem začala zírat do dveří, nevím jestli tam někdo byl, nebo co, ale nemohla jsem od nich odtrhnout zrak. Cítila jsem silný psychický tlak a následně se rozbrečela jako malé mimino a lezla jsem po sedačce co nejdál od dveří. Myslím, že mě sledují a kontrolují co říkám. Nemůžu si ani nic vyhledat na internetu, zakazují mi to. Vždy se začnu klepat a jsem ve stresu, prostě z ničeho nic. Kontroluje mě i ve škole. Jakmile učitelka říká něco, co si ona nepřeje abych věděla, nutí mě ze třídy odejít. Zatím to dokážu ovládnout, ale bojím se, že už to dlouho nezvládnu. Občas s ní mluvím, ona se mnou taky, ale moc se jí do toho nechce. Je dost protivná a nemůžu to kvůli ní ani dopsat, protože se mi strašně klepou ruce.
Předem děkuji za odpověď a pokud by jste shledala můj stav jako hodný psychiatra, prosím poraďte mi i jak to sdělit rodičům, nikdy mi nic nevěří a nechci aby si mysleli, že jsem cvok.
Milá Barboro.
Zkuste mi povědět všechno-od začátku.Ne až od konce:-)
Je třeba,abych Vás...
