Strach ze zubaře
Dobrý den,
strach ze zubního ošetření má většina lidí. U mě však tento problém přerostl únosnou míru. Před ošetřením mám průjem, návaly na zvracení, tachykardii, třes rukou a kolabuji, už se mi podařilo zkolabovat před budovou, kde zubař sídlí, nebo v čekárně. Během vlastního ošetření se mi to ještě nestalo. Můj poslední zubní lékař, u kterého jsem byla 2 roky a ošetření jakž takž zvládala, ale bohužel zemřel a teď musím hledat lékaře jiného. Byla jsem se objednat u jedné zubní lékařky, ale téměř jsem tam zkolabovala taky (při tom objednávání), i když jsem na ošetření ani nešla, stačilo mi jen to prostředí.
Nepomáhá, když mě doprovází někdo blízký, protože když se mnou není, mám pocit, že v případě nejhorší hysterie můžu prostě utéct a k zubaři nejít. Naopak když se mnou někdo jde, snaží se mi domluvit a "dotlačit" mě do ordinace, což je naprostá hrůza.
Jinak, pro všeobecný přehled, jako dítě jsem měla hodně zkažené zuby, protože jsem jedla jablka na noc (uvěřili jsme řečem). Nejhorší zážitek byl trhání roztříštěné stoličky bez injekce, někdy na prvním stupni základní školy. Nosila jsem rovnátka, ale trhání zubů kvůli rovnátkům nebylo zlé. Později žádný výrazně strašný zážitek nebyl, až poslední 2 roky to kolabování a stále horší strach.
Trvale se léčím na hypofci štítné žlázy (Euthyrox), nyní kompenzovaná. Alergie pyl, astma, nyní komp. Studuji, v posledním ročníku VŠ, zároveň na částečný úvazek pracuji, třetím rokem.
Bojím se, že nebudu schopná dodržet termín objednání a přijít, protože strachy zkolabuju. Zároveň mě zuby už občas zabolí a kontrolu bych potřebovala jako sůl.
Mohli byste prosím poradit, jak zařídit, abych se dostala do ordinace a neutekla, nebo neomdlela? Připadám si jako pitomec, ale prostě se mi v tu chvíli zatmí a pak se akorát týden propadám hanbou a špatným svědomím... S jinými obory problém nemám (gynekologie, chirurgie, ORL...)
Dobrý den, Anno!
Z mého pohledu jde o situační stres. Krátkodobě bych situaci řešil anxiol...
