Z maxima k maximu
Dobrý den,
už nevím, kde jinde hledat pomoc, tak to zkusím tady. Je mi už přes půl roku 18 let a už asi 9 měsíců zažívám podivné epizody mého života a s každým měsícem a každou epizodou je to horší.
Stačí nepatrná věc a já mám hroznou náladu. Nic mě pořádně nebaví, všechno je mi ukradené. Neustále přemýšlím a existenci a důležitosti věcí kolem nás. Všechno mi připadá naprosto k ničemu a veškeré snahy bezvýznamné. Jsem velmi unavená, jeden víkend jsem v pátek spala 15 hodin a pak o víkendových dnech kolem 19 hodin a stále mi to nebylo dost. Jsem unavená ze života a už jsem stála na srázu připravená skočit (doslova). Nakonec jsem se přesvědčila. Jindy jsem si dala do pusy hrst prášků, ale nakonec jsem je vyplivla. Bojím se, že příště už se nepřesvědčím.Takové nálady mi trvají tak 1-3 týdny.
Jindy jsem zase naprosto jiná. Naplánuji si spoustu akcí, jsem kamarádská, neustále něco kreslím a tvořím. Učím se, myslím na budoucnost a jsem prostě zábavná. Nepotřebuji tolik spát (stačí mi 5-4 hodiny denně, někdy méně). Hodně riskuji a ráda se něčeho napiji (ať už sama, nebo s kamarády). Tohle mi trvá o něco déle tak 2-4 týdny, ale hodně měním své názory (a i ty plány). Hodně se urážím a žárlím, ale do hodiny na to zapomenu (někdy ne, někdy jo).
A pak jsem zase normální já. Už nemám moc přátel, kteří jsou stále při mně. Mám dost kamarádů, ale ti čekají má mé dobré a normální nálady.
Bojím se. Už nikomu pořádně nevěřím a bojím se cokoli komukoli říct, abych nevypadala jako náladová nána. Co mám dělat? Bude to ještě horší? Srovná se to s věkem?
Předem děkuji za odpovědi a rady.
S pozdravem,
Anna
Hezký den Anno, domnívám se, že podobné stavy, které popisujete, by mohly znamenat depresi, re...
