Ztráta citlivosti penisu
Dobrý den,
předem, moc Vás prosím o odpověď, musím vědět, že jsem se s někým o můj problém podělil.
jsem 18-letý transsexual, již od asi 3 nebo 4 let se cítím být jako žena, ale fyzicky bohužel nejsem. O transexualitě jsem přečetl na internetu spoustu informací. Od dětství jsem občas, proto abych vypadal nachvíli ženštěji, topořivá tělesa penisu zastrčil zpět do břicha, byla vidět pouze kůže penisu, kterou jsem někdy sroloval a zalepil lepenkou, lepenku jsem po skončení odtrhnul a vše zase vypadalo normálně, vzrušovalo mě to být nachvíli ženštější. Bohužel jsem po nějaké době zjistil, že jsem zřejmě tímto ztratil citlivost penisu. Vím, že dříve, když jsem se dotknul glansu, bylo to pro mě nesnesitelně citlivé, nyní můžu na glans sahat jak chci, ale nic necítím, pouze když prstem přes něj přejedu a trochu přitlačím, cítím jenom jakési náznaky citu.
Bojím se, abych si tímto nezaškrtil kdysi penis a on byl po nějakou dobu bez přísunu kyslíku a odumřely nervy a třeba i nějaká tkáň. Penis jsem pouze strčil do břicha, nijak jsem ho neškrtil, ale občas se mi stalo, po tom, co jsem penis schoval do břicha, že jsem z toho vzrušení nachvíli bytí trošku ženou dostal erekci v této poloze- penis měl pod kůží erekci a mohlo zřejmě dojít k zaškrcení, bojím se, aby tato má už víceletá necitlivost nebyla nenávratná.
Možná, že toto i způsobilo moje bílé pupínky na penisu a na šourku, zjistil jsem, že je to tzv. Fordyce spots- nervová zakončení produkují nadměrné množství kožního mazu, ale prý jsou neškodlivé a u mužů v mém věku běžné
To, že toužím po ženském tělu, jsem na internetu, po tom, co jsem k němu měl poprvé připojení a po nějaké době, co jsem se internet naučil používat- vyhledal jsem si definici transexuality. Dříve jsem se snažil marně vyrovnat s tím, že budu do konce života mužem. Poté jsem se dozvěděl, že je možná přeměna a to i chirurgická, moje přesvědčení o tom, že se mám s mým biologickým pohlavím vyrovnat, byla rychle smetena a umocněna poté tím, co jsem na internetu viděl výsledky chirurgických přeměn genitálů z muže na ženu a videa operací změny genitálu, vždycky, když se na ně dívám, cítím takový pocit beznaděje a bezvýchodnosti, pocit, že někdo jiný s problémem stejným jako já- transexualita, svůj problém vyřešil a že je teď ženou. Cítím takový těžko popsatelný pocit.
Pokud by chtěl někdo, kdo není transsexual tento pocit představit, ať si představí, jak by se cítil, kdy by se druhý den probudil v těle souseda, sousedky, jehož pohlaví je opačné.
Transexualita znamená, že člověk touží po fyzickém tělo opačného pohlaví, než je jeho biologické, bylo prokázáno, že člověk se s transexualitou již narodí a vzniká již během těhotenství, nelze ji vyléčit- není prý možné, aby mysl transexuála byla přesvědčena, že její správné pohlaví je její biologické- mužšké je mužské.
Transvestitismus a jeho obdoby znamená, že daného člověka uspokojuje se oblékat v oblečení opačného pohlaví, než je jeho biologické, transvestita ale například je spokojen se svým biologickým genitálem a nemá potřebu operativní změny pohlaví, jeho převlékací situace jsou pro něj pouze dočasnou záležitostí u něho vedoucího k jeho uspokojení.
Já se jednoznačně identifikuju jako transexual, toužím po konečné chirurgické změně pohlaví a vystupování v ženské roli, s mužským pohlavím se vůbec nestotožňuji. Když usínám, představuji si, že jsem někde a vystupuji jako žena, nebo že se druhý den jako žena probudím- to jsou typické charakteristiky transexuality. Moje častá představivost mi moji představivost velice rozvinula, často, když vidím nějakou holku, ženu, představím si, jaké znaky má a jaké mi schází a představím si sebe takového, kdy bych ty ženské znaky měl.
Po mém začátku puberty jsem s hlubokou závistí vždy při pohledu na nějakou holku, dívku, ženu hleděl, myslel jsem, že je to proto, že jsem už v pubertě a že mě jako normálního muže začínají začínat holky, zjistil jsem ale, že nejsem normální muž a že holkám závidím jejich tělo, že toužím být v těle ženském, to je rozdíl.
Mám psychické problémy, jejich příčiny jsou:
-moje transexualita
-necitlivost penisu- obávám se, aby to neohrozilo mojí případnou budoucí chirurgickou změnu pohlaví
- jsem nyní v 3. ročníku maturitního oboru střední školy, příští rok mám maturovat, nejsem finančně zajištěný, nyní žiju s rodiči, kterým jsem o své transexualitě nikdy neřekl, dělá mi problémy, abych si po maturitě našel práci a mohl se přestěhovat někam do podnájmu- starosti mi také dělá, abych byl schopný z toho platu zaplatit si podnájem a ostatní náklady
- mé školní výsledky byly a jsou jedny z nejlepších, často úplně nejlepší ve třídě, ještě do nedávna jsem vynakládal do školy velké úsilí a hodně času, nevím, jak bych se s tím vyrovnal, že bych po tom všem si nesehnal nějaké zaměstnání, které by mě udělalo soběstačním a já měl pocit svobody, mohl v klidu začít řešit mou změnu pohlaví, ta by mi moje problémy razantně vyřešila.
-mé problémy mi způsobují, že hůře zvládám stresové situace, u nás v rodině je čím dál tím větší nervové napětí mezi jejími členy, už je to na mě moc- jeden z důvodů, proč se chci odstěhovat pryč.
Shrnutí:
Toto všechno, tento celý komplex mi způsobuje velmi častý stres a deprese, někdy bývám v klidu, ale jindy dostanu vlny návalů velkého psychického nesouladu, dělá mi to velké potíže v soustředění, dlouhodobý stres porušuje organismus. Rád bych jednou mluvil v ženském rodě, měl ženské pohlaví a ženskou roli a věřím, že jedině toto by vyřešilo mojí situaci, vž. Vše vychází z toho, že jsem se narodil ve špatném těle, kdybych věděl, co mám udělat, abych to napravil a mohl klidně místo "abych to napravil" říct "abych to napravila".
Prosím o odpověď, jak mám postupovat, jak mám k mému problému přistupovat, jak mám zmírnit moje psychické problémy.
Břemeno transexuality si již nesu od dětství, kdy jsem si to asi ve 3 nebo 4 letech uvědomil, možná i dříve. Potřebuji si s někým o tom promluvit, pokud by to bylo přímo v ordinaci, nesměli by o tom vědět moji rodiče ani příbuzní, naprosto nenápadně, vím, že mohu mou transexualitu razantně začít řešit, až budu soběstačný a osamostatním se od rodičů. Myslím si, že jsem velmi pracovitý, cílevědomý, ale nevím, jak to mám správně využít. Udělal bych pro to cokoliv, jen nevím co.
Pomozte mi prosím řešit můj problém, budu vám neskonale zavázán. Velmi trpím.
Děkuji
Dobrý den, vaše situace je pro vás nyní jistě velmi skličující, ale ne neřešitelná. Dopor...