Jak dlouho se člověk obejde bez spánku? Zeptejte se rekordmana!

Londýnské Times vydaly zprávu, že Tony Wright z Cornwallu zůstal vzhůru 266 hodin. Svým činem se pokoušel zlomit rekord 264 hodin z roku 1964, který stanovil Randy Gardner ze San Diega.

Rekord v nespavosti

Wright chtěl také ukázat, že díky své dietě "jeskynního muže" skládající se jen ze syrové stravy je schopen "naučit svoji mysl zůstat vzhůru 11 dní při zachované logice a schopnosti sledovat své okolí".

266 a půl hodiny nespavosti je zapsáno v knize rekordůi
266 a půl hodiny nespavosti je zapsáno v knize rekordůi

Gardner však doopravdy rekord nedrží, protože už byl dávno překonán. Předchozí zápis z Guinnessovy knihy rekordů byl 276 hodin a byl ustanoven Toimi Soini z Finska v období od 5. do 15. února 1964. Ten byl ale vymazán v roce 1989 kvůli pochybnostem o povzbuzování k rekordům škodícím zdraví.

Gardner ustanovil svůj rekord 8. ledna 1964. O dva týdny později tisk informoval o studentu Jimu Thomasovi, který překonal Gardnerův rekord délkou 266 a půl hodiny. A jen o měsíc později byl předstižen ve Finsku Toimi Soini. Rok 1964 byl vůbec pro závody ve spánkové deprivaci výjimečný.

 

Čtrnáct dní bez spánku

Nicméně následující vydání Guinnessovy knihy rekordů obsahovala mnohem delší doby spánkové deprivace. Například v roce 1978 se uvádí: "Nejdelší zaznamenaná doba, po kterou někdo dobrovolně vydržel bdít, je 449 hodin (14 dní a 16 hodin), a patří Maureen Weston z Velké Británie v maratonu houpacích židlí od 14. dubna do 2. května 1977. Ačkoli Maureen měla ke konci tohoto neuváženého testu sklon halucinovat, překvapivě neutrpěla žádné trvalé poškození."

Ironické je, že Gardner ani v Guinnessově knize zapsán nikdy nebyl, protože nestihl uzávěrku vydání. Gardnerův rekord je ovšem stejně nejčastěji citován, protože to byla (a nejspíš i stále je) nejvíce vědecky důsledná dlouhotrvající studie spánkové deprivace, kdy byl Gardner sledován doktorem Williamem Dementem ze Stanfordovy univerzity.

Mikrospánek jako překážka k dosažení rekordu

Hlavním problémem určování rekordu v délce bdění jsou mikrospánky, které si lidé neuvědomují. Aby se dalo přesně určit, jestli je osoba trvale vzhůru, je zapotřebí v průběhu experimentu zaznamenávat mozkové vlny na EEG. A to zatím nikdo nedělal.

(zep)

Zdroj: www.timesonline.co.uk

Líbí se vám článek?
-5 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x