Nepanikařte zbytečně! Proč (ne)volat záchranku

Když někdo ve vašem okolí přestane dýchat, je samozřejmostí, že vytočíte záchranku. Existují však případy, kdy si nemusíte být jisti, zda situace záchranku vyžaduje. I když je známo, že někteří lidé záchranku zneužívají, nejde o nic výjimečného – každý třetí její výjezd je zbytečný. O které případy se jedná a jak si v nich poradíte i bez záchranářů?

Záchranka vyjíždí na základě údajů poskytnutých volajícím

Krajské záchranné služby si kvůli požadavkům zdravotních pojišťoven a za účelem statistiky vedou evidenci důvodů k výjezdu svých sanitek, takže dokážou zpětně vyhodnotit, například kolikrát vyjeli k danému úrazu a v jakém stupni důležitosti jejich výjezd byl. Podle slov mluvčího Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, p. o., Michaela Georgieva, z nich vyplývá, že v asi třetině případů je výjezd zbytečný a lidé by si poradili i bez záchranářů. Operátoři zdravotnické záchranné služby ovšem nemohou při vyslání své posádky dát na vlastní dojem, své rozhodnutí musí zakládat na údajích uvedených volajícím. „Je ovšem smutná pravda, že příznaky uváděné po telefonu občas neodpovídají situaci, s níž se ve finále na místě zásahu setkáme,“ dodává Georgiev.

Lidé záchranku zneužívají, ale volají ji zbytečně i z nevědomosti

Záchranku si podle něj zbytečně volají lidé, u nichž se zhorší dlouhodobě podceněný a neřešený zdravotní problém (např. bolest zad) a je pro ně složitá doprava do nemocnice, případně dlouhé čekání na vyšetření. Motivaci k zavolání záchranky je však možné hledat i v nedostatečném sociálním kontaktu či nevědomosti, jak situaci řešit, kam se obrátit a následné panice. „Zdravotnická záchranná služba je primárně určena pro ty, kdo jsou v ohrožení zdraví a života. Pokud volají z nevědomosti, dokážeme to pochopit. Pokud zneužívají systém, měli by si uvědomit, že v okamžiku, kdy jim pomáháme z našeho pohledu s neurgentním stavem, někde jinde možná naši pomoc potřebuje někdo, jehož zdraví a život jsou v bezprostředním ohrožení,“ doplňuje Michael Georgiev.

Typické situace pro volání záchranky většina lidí rozezná

Zdravotnická záchranná služba je určena pro případy „bezprostředního ohrožení života či bezprostředně hrozící vážné újmy na zdraví, vyžadující neprodlený zásah nebo bezodkladný transport do zdravotnického zařízení“ nebo „náhlé a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví“. Co si ale pod těmito definicemi představit?

• Akutní poruchy vědomí nebo bezvědomí
• Dušení, dušnost a zjevné poruchy dýchání
• Křeče nebo nově se vyskytující ochrnutí jedné či více částí těla
• Bolesti nebo tlak na hrudi
• Náhlé zhoršení stavu chronicky nemocného
• Vysoký krevní tlak s doprovodnými příznaky (např. tlakem na hrudi, dušností, bušením srdce nebo točením hlavy)
• Vážná zranění, silná krvácení a velké rány
• Další situace, kdy jsou v ohrožení základní životní funkce, např. při zavalení, zasypání, tonutí, rozsáhlejším popálení, poleptání, otravě léky či chemikáliemi, silné alergické reakci, dopravních nehodách se zraněním, pádech z výšek, změnách chování a jednání ohrožující postiženého a jeho okolí apod.

Podle britského průzkumu je většina lidí je schopna tyto typické situace vyžadující příjezd záchranky bez obtíží rozeznat. S čím však řada z nás bojuje, je vyhodnotit potřebu asistence záchranky v dalších, často hraničních situacích.

Víme, jak zavolat záchranku, ale už ne kdy

Zatímco ve škole nás učili, které informace záchrance poskytnout, a částečně i to, jak před jejím příjezdem poskytnout první pomoc, méně pozornosti bylo věnováno tomu, kdy ji má skutečně smysl zavolat. Z velké části je tedy třeba spoléhat na vlastní rozum a intuici.

Vodítko k určení toho, zda si v dané situaci poradíte sami, vám může dát doporučený postup Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně z roku 2017, kterým se řídí i operátoři na lince 155.

S běžnou bolestí hlavy, teplotou či průjmem vám záchranka nepomůže

Záchranku nemá smysl volat, pokud trpíte pouze průjmem bez dalších celkových příznaků (např. poruch vědomí, dušnosti, tendence ke kolapsu), silných křečovitých bolestí břicha (ukazující např. na zánět slepého střeva), horečky trvající déle než den či dva, závažného chronického onemocnění či závažné cestovní anamnézy. Nezmatkujte a nejprve si naordinujte odpočinek a doplňování dostatečného množství tekutin, případně užijte volně prodejné léky proti průjmu. Stav je ovšem třeba s lékařem konzultovat dříve u seniorů a malých dětí, u nichž je větší pravděpodobnost dehydratace.

Jako jeden ze tří typických případů zbytečného výjezdu uvádí mluvčí Georgiev zvýšenou tělesnou teplotu. Teplotu do 38 stupňů Celsia není třeba léčit vůbec, u vyšší teploty užijte léky snižující horečku, případně použijte studené zábaly. Při déletrvající horečce se telefonicky poraďte se svým praktickým lékařem.

Samotný zvýšený krevní tlak nemusí také znamenat nic urgentního v případě, že není doprovázen poruchami dýchání, náhlou bolestí nebo tlakem na hrudi (značící infarkt) či neurologickými obtížemi (např. poruchami řeči, pohybu nebo ochrnutím). Snažte se uklidnit a po chvíli proveďte opakované měření. Pokud je tlak stále zvýšený, užijte léky, které máte pro tento účel předepsané, případně volejte svému praktickému lékaři.

Nízká hladina cukru v krvi může u cukrovkářů vyvolat život ohrožující stav, pokud je však pacient schopen pozřít nápoj nebo tekutinu s vysokým obsahem cukrů, pak ji lze vyřešit bez asistence záchranářů.

Také kvůli bolesti hlavy není nutné vždy volat záchranku. Její číslo vytočte v těchto případech:

• Jde o první náhle vzniklou bolest hlavy, která je nejhorší, jakou jste v životě zažili.
• Bolest vznikla po úrazu hlavy, je spojená se záchvatem křečí nebo aurou u epileptika, s celkovými příznaky (zejména horečkou, ztuhnutím šíje či vyrážkou).
• Bolest hlavy vznikla bezprostředně po námaze, zátěži nebo změně polohy těla, je doprovázena některými neurologickými obtížemi (např. poruchou hybnosti končetin, poruchou zraku, řeči, závratěmi nebo dvojitým viděním).

O ostatních typech bolesti se poraďte co nejdříve se svým praktickým lékařem. Od bolesti si můžete ulevit běžnými léky proti bolesti. Stejné instrukce platí i pro bolesti kloubů bez doprovodných příznaků.

Bolest zubu bez dalších příznaků je možné řešit po jejím zmírnění léky či chlazením v klasických ordinačních hodinách vašeho zubaře. Pokud ji tímto způsobem nelze zmírnit a do běžných ordinačních hodin je daleko, využijte služeb zubní pohotovosti.

S úrazy, které vás či někoho dalšího neohrožují na životě, si poradíte buď sami (drobné popálení či opaření vyřešíte několikaminutovým oplachováním studenou vodou), nebo – jako například v případě vymknutého kotníku – se s nimi obraťte na pohotovost chirurgického či úrazového oddělení.

Kdy volat záchranku, když máte covid-19?

V poslední době se objevila v médiích informace, že krajské záchranné stanice jsou zahlceny výjezdy k pacientům s covid-19, kteří by ovšem svůj stav mohli řešit se svým praktickým lékařem. Výjezd záchranky k těmto pacientům při tom vyžaduje přísná hygienická opatření a po něm dezinfekci celé sanitky znamenající její odstavení z provozu i na několik hodin.

Aby se snížil počet lidí s covid-19 zbytečně volajících záchranku, vydala Zdravotnická záchranná stanice hl. města Prahy informační leták. Uvádí se v něm, že horečka, vysilující kašel, nechutenství, vysílení a celková slabost jsou bohužel běžnými příznaky nemoci, kvůli nimž není třeba volat záchranku. Tu má smysl vytočit jen v případě, že pozorujete jiné neobvyklé příznaky nemoci, stav zejména osob s přidruženými onemocněními (plicními, srdečními, cukrovkou, rakovinou, poruchou imunity nebo silnou obezitou), který se náhle z hodiny na hodinu začne horšit, dýchání nemocného stávající se nesnadným natolik, že bez zadýchání není schopen říct souvislou větu, nebo promodrávání v obličeji nebo okolí úst, poruchy vidění, sluchu, rovnováhy, paměti, nebo pocit na omdlení, případně již kolaps.

Nejste si jisti, zda je výjezd záchranky na místě? Poraďte se s operátorem

Co když je pro vás obtížné odhadnout míru rizika spojeného s náhlou změnou zdravotního stavu? Navíc máte strach? Michael Georgiev radí, abyste vytočili 155 a poradili se přímo s vyškolenými operátory záchranky, kteří vám pomohou situaci vyhodnotit a zvolit další postup. Uvádějte při tom vždy pravdivé a co nejúplnější údaje o zdravotním stavu postiženého.

Pokud shledáte sami nebo ve spolupráci s operátorem potíže jako neohrožující na životě, vyhledejte po vlastní dopravní ose nejbližší pohotovostní službu v nemocnici, případně se co nejdříve poraďte s praktickým lékařem.

(pok)

Zdroje:

https://zachrannasluzba.cz/kdy-a-jak-volat-zzs/

https://www.uszssk.cz/kdy-volat-155/

https://www.zzsjmk.cz/kdy-volat-zachrannou-sluzbu

https://zachrannasluzba.cz/kdy-nevolat-zachrannou-sluzbu-aneb-co-delat-kdyz-to-neni-vazne/

http://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/cast-pro-dospele/lspp-dospelych/kdy-volat-zachranku-zzs/

https://urgmed.cz/wp-content/uploads/2019/03/2017_neurgence.pdf

https://www.webmd.com/first-aid/news/20110222/do-you-know-when-not-to-call-911#1

https://www.nhs.uk/using-the-nhs/nhs-services/urgent-and-emergency-care/when-to-call-999/