Infekční endokarditida
Infekční endokarditida je zánětlivé onemocnění srdečních chlopní a vnitřní výstelky srdce (endokardu). K častým projevům patří zvýšená teplota, srdeční šelest a krvácení do kůže. Infekční endokarditidu způsobují nejčastěji bakterie ze skupiny streptokoků, stafylokoků nebo enterokoků. Kromě nich za ni ale mohou odpovídat i další mikroorganismy - bakterie, viry i houby.
Co jste možná netušili...
Srdeční stěnu tvoří 3 různé vrstvy. Hlavní podíl představuje vlastní srdeční svalovina - myokard. Má schopnost stahovat se a obsahuje i specializované buňky vedoucí vzruchy. Zevní vrstva nese jméno epikard. Je to tenká blána obalující srdce. Vnitřní výstelku srdečních dutin tvoří endokard. Přichází do bezprostředního kontaktu s krví a vytváří srdeční chlopně.Zmínky o zánětu vnitřní výstelky srdce pocházejí již z počátku 18. století. Zdrojem pozorování tehdy byly pitevní nálezy zemřelých nemocných. První úplný popis onemocnění a jeho příznaků pochází až z druhé poloviny 18. století, kdy je publikoval anglický lékař William Osler.
V současnosti trpí v České republice endokrarditidou přibližně 5 na 100 tisíc obyvatel. Výskyt v posledních letech stoupá.
Jak vzniká...
Infekční endokarditidu způsobují nejčastěji bakterie ze skupiny streptokoků, stafylokoků nebo enterokoků. Kromě nich za ni ale mohou odpovídat i další mikroorganismy - bakterie, viry i houby.Jedním ze základních předpokladů pro vznik zánětu je přítomnost tzv. vegetací na endokardu. Ty vznikají na místech oslabení nebo poškození srdeční výstelky. Zpočátku jsou tvořeny pouze shlukem krevních destiček. V případě přítomnosti baktérií v krvi (bakteriémii) však tvoří ideální prostředí pro jejich uchycení a růst. Z původně sterilní vegetace vzniká vegetace infikovaná.
Bakteriémie vzniká při bakteriálních infekcích, ale i při běžných denních činnostech. Stačí k tomu jedno důkladnější vyčištění zubů nebo žvýkání tuhé potravy. Riziko průniku bakterií do krve ještě zvyšují chirurgické výkony nebo zavádění nitrožilních kanyl. Nebezpečí vzniku infekční endokarditidy zvyšují uměle implantované chlopně a vrozené chlopenní vady. Významnému riziku se vystavují i nitrožilní narkomané.
Jak se projevuje...
Infekční endokarditida může probíhat v mnoha různých formách. Projevy kolísají od rychle probíhajícího akutního stavu s horečkami až po nenápadné onemocnění spojené s pozvolným poklesem váhy a chřadnutím nemocného.První obtíže jsou obvykle nespecifické. To znamená, že mohou být známkou celé řady jiných onemocnění. Patří k nim zvýšená teplota, zimnice, malátnost a únava. Nemocní mohou být dušní a stěžovat si na slabost nebo bolesti kloubů a svalů. Při poslechu srdeční činnosti je u naprosté většiny z nich slyšitelný šelest.
K projevům endokarditidy patří i některé kožní změny. Na očních spojivkách a kůži na krku si můžete všimnout známek drobného krvácení do kůže (petechií). Krvácení do nehtových lůžek připomíná třísky vražené pode nehty. Zhruba u každého čtvrtého nemocného se objevují i tzv. Oslerovy uzlíky. Jsou to malé měkké hrbolky na bříškách prstů a na nohou.
Jak se potvrdí...
Diagnózu infekční endokarditidy stanovuje lékař až po pečlivém vyšetření a zvážení všech ostatních možností. Projevy endokarditidy nejsou vždy zcela typické. Lékař si proto musí všímat detailů. Kromě přímého poškození srdce se mohou přidávat i známky embolizace částí vegetace do jiných částí organismu. Celkový obraz vzniká až poskládáním jednotlivých střípků.
Podezření na onemocnění vzniká v případě nálezu zvýšené tělesné teploty a srdečního šelestu. Jednotlivé srdeční oddíly, chlopně a případné vegetace zobrazí echokardiografické vyšetření. Přítomnost baktérií v krvi prokáže mikrobiologie.
Biochemická a hematologická analýza vzorků krve a moči ukáže zvýšené koncentrace známek zánětu. Jedná se však spíše o pomocná vyšetření, která doplňují ostatní nálezy.
Jak se léčí...
Cílem léčby endokarditidy je vymýcení všech škodlivých bakterií z krve. Za tím účelem se podávají různé kombinace antibiotik. Léčbu zahajuje lékař již při podezření na endokarditidu a zhotovení základních vyšetření. Později je možné zvolená antibiotika vyměnit podle vyšetřené citlivosti mikroorganismů odpovědných za infekci. Celková doba léčby dosahuje 4 až 8 týdnů.Při neúspěšnosti léčby a známkách poškození chlopní a srdečního selhávání přichází v úvahu chirurgická terapie (náhrada chlopně).
Co dál...
Činností bakterií dochází k poškození endokardu. V případě chlopní hrozí riziko roztržení nebo odtržení jejich závěsného aparátu. Porucha funkce chlopně vede k srdečnímu selhávání. Vegetace jsou velmi křehké. Působením krevního toku dochází k jejich odlamování a embolizaci do tepen. Nejčastěji hrozí vmetení úlomků do mozku, ledvin nebo sleziny. Ve vzdálených orgánech dochází vlivem embolizace ke nedokrvení a pomnožení bakterií. Infekce v krevním oběhu může vést k celkové sepsi, selhání orgánových systémů a úmrtí nemocného.Infekční endokarditida může zanechat trvalé následky i po vyléčení infekce. Příčinou jsou obvykle vady chlopní a postižení orgánů, do kterých embolizovaly části infikovaných vegetací. Nedostatečně vyléčená infekce s pozůstatky baktérií v krvi může v krátké době propuknout znovu.
Vyhlídky nemocného na úspěšné uzdravení závisí na druhu baktérií, přítomnosti postižení chlopní a event. dalších komplikací. Přes veškerou léčbu 20 až 30 procent všech nemocných s endokarditidou na následky svého onemocnění umírá.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Infekční endokarditida obvykle nepostihuje zdravé srdce. Nejčastěji vzniká u pacientů, kteří:- jsou nositeli umělé chlopenní náhrady
- již endokarditidu prodělali
- v minulosti trpěli revmatickou chorobou
- mají vrozenou chlopenní vadu
