Vyrážka po amoxicilinu – alergie, nebo přímé působení viru?

Infekční mononukleóza je akutní virové onemocnění vyvolané virem Epsteina a Barrové (EBV). Tento virus napadá především lymfocyty. Onemocnění postihuje většinou děti a mladé dospělé a po akutní infekci není virus z těla vypuzen zcela a v latentní formě přetrvává v organismu doživotně. Při oslabení imunity tak může infekce vzplanout znovu.

Onemocnění je klinicky velmi podobné streptokokové angíně. Pacienti mají teploty, bolesti v krku, zvětšené a zarudlé patrové mandle s povlaky, zvětšené krční uzliny. Na rozdíl od streptokokové angíny bývá u mononukleózy přítomno i postižení jater. Méně častým projevem infekční mononukleózy je drobnoskvrnitá vyrážka na trupu, která se vyskytuje u 4–13% pacientů. Při podávání penicilinu nebo tetracyklinu se vyrážka objeví u 14–23% pacientů. Je na obličeji, krku, trupu i končetinách. Po podání kombinovaného preparátu s amoxicilinem a kyselinou klavulanovou je výskyt vyrážky ještě vyšší (28–69%) a u menších dětí dosahuje až 100%.

Uspokojivé vysvětlení pro tak vysoký výskyt vyrážky po podání ampicilinových antibiotik při mononukleóze zatím chybí. Někteří autoři se domnívají, že se jedná o neškodnou nealergickou reakci, jiní předpokládají, že je podkladem reakce alergická senzibilizace. Autoři studie si vytkli za cíl určit, zda je vyrážka po amoxicilinu u pacientů s akutní infekční mononukleózou zapříčiněna přímo působením viru, nebo se jedná o alergickou reakci. Vyšetřili tedy 4 pacienty ve věku 20–27 let, kteří byli přijati k hospitalizaci pro těžkou generalizovanou vyrážku při mononukleóze a při současném podávání amoxicilinu.

Diagnóza EBV pozitivní infekční mononukleózy u nich byla potvrzena vyšetřením specifických IgM a IgG protilátek v séru. Pacientům byly provedeny kožní testy s amoxicilinem na oddálenou přecitlivělost (epikutánní testy) a na okamžitou přecitlivělost (prick testy). Dále byly z jejich krve izolovány lymfocyty, které byly potom ve zkumavkách inkubovány s amoxicilinem a dalšími penicilinovými antibiotiky. Sledovala se aktivace lymfocytů těmito antibiotiky.

Výrazná aktivace lymfocytů ampicilinem a amoxicilinem byla prokázána u tří pacientů, penicilin lymfocyty neaktivoval ani u jednoho pacienta. Reakce na všechna antibiotika byla negativní pouze u pacienta s nejmírnější formou vyrážky. Kožní epikutánní testy byly pozitivní u dvou pacientů, prick testy pouze u jednoho.

Výsledky studie tedy ukázaly, že reakce na ampicilinová antibiotika u pacientů s EBV pozitivní mononukleózou je svou podstatou alergická reakce. Alergologické testy, a především laboratorní stanovení reaktivity lymfocytů z krve citlivě prokáže senzibilizaci pacienta, a pomůže tak ochránit pacienty před závažnými nežádoucími účinky při opětovném podání ampicilinových antibiotik. V opačném případě, pokud přecitlivělost není prokázána, je jejich podání bezpečné a není nutné volit jiná, častokrát méně vhodná a dražší antibiotika.

(van)

Zdroj: Renn CN. Br J Dermatol 2002;147.