Vyrážka po amoxicilinu – alergie, nebo přímé působení viru?

  • Redakce uLékaře.cz
  • 14.9.2008
  • Aktualizace: 14.4.2011
  • Bez alergie

Infekční mononukleóza je akutní virové onemocnění vyvolané virem Epsteina a Barrové (EBV). Tento virus napadá především lymfocyty. Onemocnění postihuje většinou děti a mladé dospělé a po akutní infekci není virus z těla vypuzen zcela a v latentní formě přetrvává v organismu doživotně. Při oslabení imunity tak může infekce vzplanout znovu.

Alergická reakce na léčbu mononukleózy bohužel není ojedinělá
Alergická reakce na léčbu mononukleózy bohužel není ojedinělá

Onemocnění je klinicky velmi podobné streptokokové angíně. Pacienti mají teploty, bolesti v krku, zvětšené a zarudlé patrové mandle s povlaky, zvětšené krční uzliny. Na rozdíl od streptokokové angíny bývá u mononukleózy přítomno i postižení jater. Méně častým projevem infekční mononukleózy je drobnoskvrnitá vyrážka na trupu, která se vyskytuje u 4–13% pacientů. Při podávání penicilinu nebo tetracyklinu se vyrážka objeví u 14–23% pacientů. Je na obličeji, krku, trupu i končetinách. Po podání kombinovaného preparátu s amoxicilinem a kyselinou klavulanovou je výskyt vyrážky ještě vyšší (28–69%) a u menších dětí dosahuje až 100%.

Uspokojivé vysvětlení pro tak vysoký výskyt vyrážky po podání ampicilinových antibiotik při mononukleóze zatím chybí. Někteří autoři se domnívají, že se jedná o neškodnou nealergickou reakci, jiní předpokládají, že je podkladem reakce alergická senzibilizace. Autoři studie si vytkli za cíl určit, zda je vyrážka po amoxicilinu u pacientů s akutní infekční mononukleózou zapříčiněna přímo působením viru, nebo se jedná o alergickou reakci. Vyšetřili tedy 4 pacienty ve věku 20–27 let, kteří byli přijati k hospitalizaci pro těžkou generalizovanou vyrážku při mononukleóze a při současném podávání amoxicilinu.

 

Diagnóza EBV pozitivní infekční mononukleózy u nich byla potvrzena vyšetřením specifických IgM a IgG protilátek v séru. Pacientům byly provedeny kožní testy s amoxicilinem na oddálenou přecitlivělost (epikutánní testy) a na okamžitou přecitlivělost (prick testy). Dále byly z jejich krve izolovány lymfocyty, které byly potom ve zkumavkách inkubovány s amoxicilinem a dalšími penicilinovými antibiotiky. Sledovala se aktivace lymfocytů těmito antibiotiky.

Výrazná aktivace lymfocytů ampicilinem a amoxicilinem byla prokázána u tří pacientů, penicilin lymfocyty neaktivoval ani u jednoho pacienta. Reakce na všechna antibiotika byla negativní pouze u pacienta s nejmírnější formou vyrážky. Kožní epikutánní testy byly pozitivní u dvou pacientů, prick testy pouze u jednoho.

Výsledky studie tedy ukázaly, že reakce na ampicilinová antibiotika u pacientů s EBV pozitivní mononukleózou je svou podstatou alergická reakce. Alergologické testy, a především laboratorní stanovení reaktivity lymfocytů z krve citlivě prokáže senzibilizaci pacienta, a pomůže tak ochránit pacienty před závažnými nežádoucími účinky při opětovném podání ampicilinových antibiotik. V opačném případě, pokud přecitlivělost není prokázána, je jejich podání bezpečné a není nutné volit jiná, častokrát méně vhodná a dražší antibiotika.

(van)

Zdroj: Renn CN. Br J Dermatol 2002;147.

Líbí se vám článek?
+5 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: