Alergie – proč si na ni při lupénce dávat pozor? A co když se k ní přidá ještě mateřství

Alergie a autoimunitní onemocnění – co mají společného?

Alergie je přecitlivělá reakce imunity na vnější podněty (pyly, roztoče, srst zvířat atd.). U autoimunitních chorob (mezi které patři i lupénka) jde o přecitlivělost vůči vlastním tkáním. Již z těchto definic je patrná určitá podobnost – v obou případech se jedná o přecitlivělou imunitní reakci, která vede k poškození orgánů pacienta (u alergie to bývá nejčastěji nosní sliznice, průdušky či kůže, u lupénky hlavně kůže a klouby). 

Od imunitního systému se vyžaduje adekvátní reakce

Imunitní systém je složitý aparát, který u zdravého člověka funguje v harmonii. Musí totiž rozpoznat pro tělo nebezpečné (mikroorganismy, nádorové buňky) a zbytečné (staré a již nepotřebné buňky našich tkání) struktury. Zároveň je ale však třeba, aby toleroval vlastní struktury těla a neškodné vnější podněty (pyly, srst zvířat atd.). Imunitní systém nesmí zaspat, ale zároveň svou reakci ani přehnat. Pokud nefunguje, jak má, lehko onemocníme infekční nebo nádorovou chorobou, pokud to „přežene“, trpíme alergiemi a autoimunitními chorobami. 

Spojené nádoby – jak alergie ovlivňuje stav autoimunitních chorob a naopak?

Z výše uvedeného je patrné, že někteří lidé mají podle charakteru své imunity tendenci k „slabé“ imunitní reakci, jiní naopak k reakcím příliš „silným“. I proto bývají autoimunitní a alergické choroby často sdružené a vyskytují se najednou. Platí potom, že pokud nemocný nemá dobře léčené alergie, imunitní systém je neustále stimulovaný a horší se tím i autoimunitní choroby a naopak. Pokud tedy trpíte alergiemi a zároveň lupénkou, snažte se mít obojí pod kontrolou. Poslouchejte rady lékařů, dodržujte léčebný režim a užívejte předepsanou léčbu. 

Když se k problematické dvojici přidá ještě mateřství…

Těhotenství obecně nemusí představovat pro pacientky s lupénkou výraznější problém, dokonce se mnohdy projevy nemoci během něj zlepšují. Ovšem některé léky mohou způsobit vznik vrozených vývojových vad plodu. Jedná se hlavně o cytostatika nebo retinoidy, které se používají při špatné kompenzaci lupénky, a proto je vždy lepší držet projevy lupénky na uzdě už před otěhotněním a během těhotenství tyto léky tak vůbec nepotřebovat. K tomu dopomůže i dobrá kontrola alergií. Těhotenství je samozřejmě nutné dobře plánovat a otěhotnět nejlépe až za šest měsíců po vysazení těchto léků.

Po porodu se někdy projevy autoimunitních chorob zhorší. Je nutné postupovat individuálně a léky dávkovat s ohledem na kojení. Ovšem pokud by se náhodou stalo, že bude nutné předepsat léky nedovolené při kojení a vy ho budete muset ukončit, nezoufejte. Maminka plná sil, která se bude cítit dobře, je pro miminko nejdůležitější.

V těhotenství je třeba zkrotit astma. Ostatní projevy alergie jsou dobře léčitelné

Léčba alergií je v těhotenství ve velké většině případů zcela bezpečná a nastávající maminka nemusí svou zaběhnutou léčbu prakticky vůbec měnit. Není proto důvod se zbytečně trápit a léky vysazovat. Jen se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, který může provést drobné úpravy ve vaší zaběhnuté léčbě nebo v dávkování léků.

Těhotná si musí ohlídat hlavně své astma, protože miminko potřebuje dostatek kyslíku. Pokud není astma dobře léčeno, pacientka nemá dost kyslíku a její plod je na tom ještě hůře. Navíc se zvyšuje pravděpodobnost použití kortikoidů v tabletách nebo infuzích, což již pro plod může být určitá zátěž, na rozdíl od kortikoidů v mastech, sprejích a inhalátorech, které se běžně k léčbě alergií v těhotenství používají. 

Závěrem je možné jen doporučit, aby nastávající maminka poslouchala pokyny svého ošetřujícího lékaře, snažila se držet své nemoci pod kontrolou a potíže nebagatelizovala. Vždy je lepší nasadit léčbu včas, bude jí pak potřeba méně a na kratší dobu, což bude lepší pro ženu i její miminko. 

(jane)

Zdroj:

https://www.lf2.cuni.cz/files/uspechy/files/2017/clanek.pdf