Angina pectoris
Angina pectoris je označení obtíží vznikajících při nedostatečném prokrvování srdečního svalu. Je jednou z forem ischemické choroby srdeční. Mezi jejími typickými projevy dominuje bolest na hrudi vznikající při námaze. Hlavní příčinou snížené schopnosti reagovat na vyšší požadavky srdce je postižení koronárních tepen aterosklerózou. Při ní dochází ke zužování jejich průsvitu a omezení průtoku krve.
Co jste možná netušili...
Výživu Vašeho srdečního svalu zajišťuje krev přiváděná tzv. koronárními (věnčitými) tepnami. Své označení získaly podle toho, že probíhají na povrchu srdce a obtáčejí jej z obou stran jako koruna nebo věnec. Při neustálém stahování a relaxaci srdce pracují i jeho tepny. Průtok krve se ale od ostatních cév liší. Při stažení srdce jsou tepny uzavřené, zatímco při relaxaci se otevírají a přivádějí do svalu krev. Výživa srdce je tak do značné míry závislá na dostatečně dlouhé době relaxace.Srdce ke své činnosti potřebuje i v klidu značné množství živin. Společně s mozkem patří k největším „hladovcům“ Vašeho těla. Z krve, která protéká věnčitými tepnami, si odebírá až 80 procent kyslíku. Zatímco u jiných orgánů obvykle nabídka krve vysoce převyšuje poptávku, srdci díky vysokým nárokům nezbývá moc rezerv. Zvýšenou potřebu kyslíku dokáže uspokojit jen vyšší průtok koronárními tepnami.
Termín „angina pectoris“, který volně přeložen znamená „svírání na hrudi“, dal medicíně anglický lékař William Heberden. Poprvé jej použil při své přednášce o srdečních chorobách již v roce 1768. Změny elektrické aktivity srdce vznikající při angině pectoris a srdečních záchvatech popsal anglický lékař George Bousfield v roce 1918. Počátkem 30. let 20. století porovnávali Američané Charles Wolferth a Francis Wood změny vývoje EKG křivky při cvičení u zdravých lidí se změnami u lidí se srdečním onemocněním. Publikovali svoji práci o tom, jak může svalové cvičení vyvolat záchvat anginy pectoris.
Jak vzniká...
Angina pectoris vzniká nejčastěji při námaze nebo rozčilení. Jejich následkem zrychlí srdce svoji činnost. Ke tomu potřebuje větší množství kyslíku a živin. V případě, že koronární cévy nedokáží rychle reagovat a zvýšit průtok krve, projeví se nedokrvení srdečního svalu (ischémie). Srdeční buňky začnou trpět nedostatkem.Hlavní příčinou snížené schopnosti reagovat na vyšší požadavky srdce je postižení koronárních tepen aterosklerózou. Při ní dochází ke zužování jejich průsvitu a omezení průtoku krve. Angina pectoris může vzniknout i při na první pohled zdravých tepnách. K omezení proudění krve stačí náhlé křečovité stažení (spasmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spasmu. Poruchu zásobení srdce krví často vyvolává i chlad nebo kouření.
Jak se projevuje...
Angina pectoris se svými projevy značně podobá infarktu myokardu. Hlavním příznakem je bolest na hrudi. Nemocní ji popisují jako pálení nebo tlak za středu částí hrudní kosti. Bolest může vyzařovat do krku, mezi lopatky nebo do ruky. Obtíže trvají několik desítek sekund nebo pár minut. Obvykle vznikají při námaze, rozčilení, po jídle nebo za chladného počasí. Bolest přinutí nemocného k zastavení nebo zpomalení.K bolestem se může přidat pocit nedostatečného dechu a úzkost. Po uklidnění nebo přechodu do tepla většinou obtíže samy odezní. Všechno se vrátí k normálu a nic nenasvědčuje onemocnění srdce. Neztišitelná či déletrvající bolest vzbuzuje podezření na srdeční infarkt.
Jak se potvrdí...
Základem lékařského vyšetření při podezření na anginu pectoris je anamnéza. Popište lékaři přesně charakter i okolnosti vzniku svých obtíží. Důležitý je zejména údaj o tom, jak se bolest změnila při ukončení námahy.Záznam elektrické aktivity Vašeho srdce (EKG) moc neukáže. V klidu může být naprosto normální. Při angině pectoris proto bývá užitečnější tzv. zátěžové EKG - ergometrie - nebo ambulantní monitorování EKG v průběhu dne - holter. Díky nim se podaří zachytit změny, ke kterým dochází při zatížení srdce, ať už vyvolaným uměle při ergometrii nebo Vašimi běžnými denními aktivitami při holterovském vyšetření.
Průběh a průsvit Vašich koronárních tepen může přímo zobrazit angiografie koronárních tepen - koronarografie. Upozorní na jejich zúžení nebo uzávěr a umožní rozhodnout o dalším léčebném postupu.
Jak se léčí...
Léčba anginy pectoris má dva hlavní cíle. Prvním je zlepšit kvalitu Vašeho života, tedy odstranit obtíže. Druhým je snížit riziko rozvoje vážnější ischémie Vašeho srdečního svalu a vzniku infarktu myokardu.Základem léčby je změna Vaší dosavadní životosprávy. Své další vyhlídky výrazně zlepšíte, když přestanete kouřit a změníte stravovací návyky. Důležitá je i řádná léčba vysokého krevního tlaku, nadměrné hladiny cholesterolu a cukrovky. Tato opatření zpomalí postup kornatění Vašich tepen.
Na průtok krve Vaším srdcem mají přímý vliv léky ze skupiny nitrátů, blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Nitráty se často používají ve formě sprejů aplikovaných v případě potřeby pod jazyk. Kromě toho je můžete užívat i ve formě pilulek. Snižují napětí koronárních cév a roztahují je. Podobně působí i blokátory kalciových kanálů. Beta-blokátory zpomalují Vaši srdeční frekvenci a snižují metabolické nároky srdečního svalu.
Kromě těchto léků mohou k prevenci uzávěru koronárních tepen přispět i léky snižující krevní srážlivost. Nejpoužívanějším je v tomto ohledu obyčejný aspirin (Anopyrin).
Zúžené koronární tepny lze při provádění angiografie rozšířit pomocí katétru s balónkem. V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést chirurgický zákrok. Srdeční chirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny - našije bypass.
Co dál...
Většina správně léčených nemocných žije několik dalších let bez zhoršení svých obtíží. U některých mohou příznaky angíny dokonce úplně vymizet. V nepříznivých případech se naopak angina rychle zhoršuje. Bolesti vznikají při stále menší námaze a nemocný je ohrožen vznikem akutního infarktu myokardu a náhlým úmrtím. Proto je velmi důležité dodržovat předepsanou léčbu a konzultovat s lékařem jakékoliv zhoršení Vašeho zdravotního stavu.Jak se tomu všemu vyhnout...
Postupy prevence vycházejí z nalezených rizikových faktorů pro rozvoj srdečních chorob. Mezi ty hlavní patří:- mužské pohlaví, věk nad 50 let
- vysoký krevní tlak
- kouření
- nevhodné stravovací návyky, vysoký cholesterol
- stres, sedavý způsob života
