Domácí zvíře pro alergiky: ano, nebo ne?

Otázka role domácích mazlíčků při rozvoji alergie se alergologií táhne jako červená nit. Jaká je tedy odpověď: mít, či nemít psa nebo kočku v bytě, kde žije alergik?

Zpočátku panovalo jednoznačné odmítání domácích mazlíčků v rodinách, kde bylo vyšší riziko rozvoje alergie u dětí. Někdo však tato doporučení nerespektoval, a přesto problémy nenastaly. Postupně se začaly objevovat studie, které účinnost tohoto striktního doporučení vyvracely, a nakonec i takové, které hlásaly ochranný vliv chování domácích miláčků před rozvojem alergie.

Vneslo to značnou nejistotu do řad laiků, ale i odborníků. Jaká je pravda, zvyšuje chování kočky nebo psa riziko rozvoje alergie? Takovou otázku si položili němečtí autoři rozsáhlého souhrnného článku, který vyšel počátkem roku 2010 v International Journal of Hygiene and Environmental Health. Prozkoumali systematicky všechny studie uveřejněné na téma zvířat a alergie od roku 2000.

Pes jako ochrana, nebo hrozba?

Ukázalo se, že většina z nich neprokázala neblahý vliv zvířat v domácnosti na rozvoj alergie. Vlastnictví psa dokonce ochraňovalo před senzibilizací na vzdušné alergeny, chování kočky bylo prevencí před rozvojem astmatu. Autoři však poukazují na to, že studie jsou velmi nesourodé a často zatížené mnoha modifikujícími faktory, jako je rozdílná koncentrace zvířecích alergenů v té které společnosti ve veřejných prostorách.

Vědci stále tápou

V současnosti tedy není ještě k dispozici dostatek hodnotných studií, které by určily jednoznačné doporučení. Lze však alespoň konstatovat, že rozhodnutí o chování kočky nebo psa v rodině by se mělo řídit jinými argumenty, než je riziko alergie.

Jiná situace je pochopitelně při již propuknuté alergii na dané zvíře. Tam stále platí vyhýbat se alergenu, tedy zvíře dát z bytu pryč.

(van)

Zdroj: Chen, C. H. M., Int J Hyg Environ Health, 213, 2010, 1–31