Jak pacientova důvěra lékaři ovlivňuje výsledek léčby?

Adherence, nebo compliance?

Termíny adherence a compliance se používají k popisu chování nemocných ve vztahu k dodržování zdravotníkem doporučených zásad chování. Nejde jen o správné užívání léků, ale také o dodržování pravidel vhodného životního stylu nebo diety. Dříve se běžně používal pojem compliance, který vyjadřuje ochotu nemocného dodržovat doporučení. Dnes se často nahrazuje termínem adherence, který zahrnuje širší pojetí problému a odráží nutnost aktivního zapojení nemocného.

Dá se adherence monitorovat?

Možností, jak určit míru adherence, je celá řada. Využívají se různé přístupy, od počítání nevyužitých tablet až po dotazníky. Lze také využít záznamy z lékáren o vyzvednutých léčivech, případně ze zdravotních pojišťoven. Tyto metody ale neodhalí, jestli pacient lék užil, nebo ne. Jako nejpřesnější se jeví metody, které stanoví množství účinné látky v krvi nemocného. Pro svou technickou a finanční náročnost nejsou vhodné pro screening, ale lze je použít v individuálních případech, typicky při pátrání po příčině selhání léčby.

Špatný přístup k léčbě je častým problémem

Příkladem rozdílných přístupů pacientů může být léčba bolesti, k níž budou pacienti adherovat podstatně lépe než k léčbě bezpříznakových nemocí. Jak ukázaly studie, nejhorší adherenci k léčbě mají pacienti s vysokým krevním tlakem a ti, kteří mají užívat léky na snížení tuků. V jiných studiích vykazovali horší adherenci k léčbě muži a osoby s nižším vzděláním a socioekonomickým statusem.

Nejdůležitější je informovanost pacientů

Existuje řada způsobů, jak adherenci ovlivnit. Hlavní roli zde hraje lékař a střední zdravotní personál. Opakovaná a systematická edukace zlepšuje pochopení onemocnění a nutnost léčebné intervence. Čas věnovaný informování pacientů se pak vrátí v podobě lepších léčebných výsledků a v konečném důsledku zlepší prognózu nemocných.

Jak rozpoznat špatnou adherenci

Faktorů, které určují dobrou nebo špatnou adherenci k léčbě, je mnoho. Některé z nich ovlivnit nelze vůbec (osobnost pacienta, věk, pohlaví), nebo jen velmi obtížně (socioekonomické faktory). Je proto dobré identifikovat tyto rizikové faktory špatné adherence a věnovat jim větší pozornost.

Základní předpoklad úspěšného vztahu mezi lékařem a pacientem je porozumění nemoci, jejím důsledkům a principům léčby. Někdy to není vůbec jednoduché, ale přesto se o to lékař musí pokusit. Vysvětlení problému je srozumitelnější s použitím názorných pomůcek a tehdy, pokud je opakované a přizpůsobené konkrétnímu nemocnému.

(dzit)

Zdroje:

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/11/03.pdf