Jak omezit děti v jídle, aby netrpěly hlady?
Dětská obezita je narůstajícím problémem snad ve většině rozvinutých zemích moderního světa. Ačkoli je tato problematika u dětí se syndromem Prader-Willi specifická, z hlediska výživy často spadají tito dětští pacienti do stále širší skupiny obézních dětí. Co tedy dělat, aby z obézního dítěte nevyrostl obézní dospělý?
Obezita, která se vyvine už v dětském věku, je riziková hned z několika příčin. Z obézních dětí totiž často rostou obézní dospělí. A komplikace obezity přicházejí mnohem dříve u těch dospělých pacientů, kteří se s kilogramy navíc potýkali už od dětství. Problémem je také to, že s obezitou je často spojena nižší kvalita života a psychické potíže dané tlakem dětského kolektivu.
Obecně platí, že malá změna jako zařazení nové potraviny, potravinového doplňku nebo i léku, situaci neřeší. Na místě je zásah do životosprávy dítěte. Děti ale žijí s rodiči, a pokud se nezmění rodina a její prostředí, je malá naděje na úspěch.
Pohyb
Řešitelné bývá zavedení pravidelné pohybové aktivity pro dítě. Fyzická aktivita je lidskou potřebou v každém věku a děti většinou nemají problém si pohybové hry zamilovat. Obvykle není potřeba, aby se rodina zvlášť angažovala, postačí najít pro dítě například vhodný sportovní klub a zabezpečit tam jeho docházku.
Jídelníček
Druhou stranou mince je skladba stravy. Bez zásahu do jídelníčku se jakékoli hubnutí neobejde. Je třeba zdůraznit, že děti by nikdy neměly hubnout rychleji než asi o 1 kg za týden, lepší je o 0,5 kg. Přitom platí, že dítě bychom neměli trápit hlady. Existuje řada faktorů, které je dobré zohlednit při tvorbě jídelníčku. My zkusíme vyjmenovat ty, které slibují největší zisk.
Sladkosti
Děti milují sladkosti. S jejich snadnou dostupností existuje spousta dětí, které je jedí snad po kilech. Sladkosti jsou kromě cukru často vyráběny z nekvalitních tuků. Ty jsou stejně kaloricky vydatné jako tuky kvalitní, zato neprospívají zdraví. Cukr obsažený ve sladkostech se navíc rychle vstřebá a spotřebuje, takže tělo již za krátkou dobu po konzumaci oznámí, že má hlad. Je pravděpodobné, že dítě často sáhne právě po další sladkosti, aby hlad zapudilo.
Sacharidy
Klíčem k udržení pocitu sytosti jsou sacharidy. Jednoduché sacharidy nazýváme cukry, složité jsou škroby. Ve sladkostech jsou cukry, „rychlé“ sacharidy. Nejběžnějším zdrojem škrobů je obilí a taky brambory. Škroby se tráví a vstřebávají mnohem pomaleji než cukry, a udržují tak dlouho stabilní koncentraci cukru glukózy v krvi. Ideální je, když dítě k dalšímu jídlu dne nepřistupuje vyhladovělé. Výtečné jsou všechny celozrnné obiloviny, které přinášejí cenné minerály, vitaminy a vlákninu.
Bílkoviny
Přísun kvalitních bílkovin je pro každé dítě důležitý už jen z hlediska jeho růstu. Kvalitní zdroje bílkovin neprovází tolik tuku jako například u mastných mas. Bílkovina také dobře udržuje pocit sytosti a jídla s vyšším obsahem bílkovin jsou sytá. Doporučit lze ryby mořské (a to i tučné druhy jako losos, makrela, s ohledem na kvalitní tuky) i sladkovodní, drůbež (hlavně krůtí, kuřecí), hovězí maso, méně vepřové.
Možností k experimentu s chutí jsou nové bílkovinné výrobky jako tofu nebo šmakoun. Na druhou stranu osvědčenými zdroji bílkovin kromě masa je tvaroh, vaječné bílky a luštěniny. V luštěninách bílkoviny doprovázejí škroby a vláknina, a to z nich dělá velice užitečnou potravinu.
Pravidelnost
Když bude jídelní režim obsahovat alespoň pět jídel denně, v případě potřeby i 6-7, a ta budou přicházet ve vhodných intervalech, pomůže to velmi účinně předejít hladu. Je důležité nekonzumovat mezi jídly nic, ani různé křupavé věci, oříšky a sladkosti. Ty mohou být podány (i dítě při redukci hmotnosti si může dát něco dobrého), ale vždy v dobu jídla se započítáním jejich kalorické hodnoty.
Děti je těžké uhlídat. Pokud si ale všichni v rodině uvědomí, že jen společnými silami mohou situaci řešit, je velká naděje na změnu k lepšímu. Zvažujete-li své dítě omezit v jídle, požádejte o radu pediatra, který dítě zná a může doporučit i jiné specialisty, například poradce pro výživu, psychoterapeuty, nutriční terapeuty.
(shmt)
Zdroje:
1. Kunešová M, Březovský P, Hainer V. Životní styl a obezita – longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR. Projekt ČSL JEP, Česká obezitologická společnost.
2. Hainer V, Bendlová B, Hainerová I. Úloha genetických faktorů v patogenezi a léčbě obezity. DMEV 2006;(1)Supplementum.
3. Finková M, Chválová L, Riedlová L. Péče o obézní děti a adolescenty. Přednáška 3. LF UK.
4. Hendricks KM, Duggan Ch. Manual of Pediatric Nutrition. ISBN 1-55009-308-8.
5. Kytnarová J. Prostá obezita u dětí. Doporučené postupy pro praktické lékaře. ČSL JEP. Projekt IGA MZ ČR 5390-3.
6. Hort V, Hrdlička M, Kocourková J. Dětská a adolescentní psychiatrie. ISBN 80-7178-472-9. 7. Dorner K, Plog U. Bláznit je lidské. ISBN 80-7169-628-5.
8. Lobstein T, Baur L, and Uauy R, for International Obesity Task Force. (2004) Obesity in children and young people: A crisis in public health. Report to WHO. Obesity Reviews 2004;5 (suppl 1):4–104.
