Prohnal vás někdy stres? Proč je správná péče o střeva klíčem k psychické pohodě

Naše trávení a hlava spolu vedou nepřetržitý rozhovor. Měli jste někdy před náročným dnem pocit, jako by vám žaludek dělal kotrmelce? Není to náhoda. Zjistěte, proč se střevům přezdívá náš „druhý mozek“ a jak vám péče o ně může přinést více pohody do života.

Střevo je jedním z nejkomunikativnějších orgánů v těle

Ke komunikaci využívá nervový systém (hlavně bloudivý nerv), hormony, imunitu i samotný střevní mikrobiom. Tato výměna informací funguje obousměrně a říká se jí osa střevo–mozek. Moderní výzkum ukazuje, že kvalita tohoto spojení ovlivňuje nejen naše trávení, ale i náladu, psychickou pohodu a vznik řady chronických onemocnění.

Jakou roli hraje střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom tvoří biliony bakterií, virů a dalších mikroorganismů. U zdravého člověka vytvářejí vyvážený ekosystém, který:

• pomáhá trávit potravu,
• produkuje vitamíny a mastné kyseliny,
• podporuje správnou funkci imunitního systému,
• podílí se na tvorbě látek ovlivňujících nervový systém.

Jak stres působí na střeva?

„Sevřený žaludek“ nebo průjem před zkouškou je typický příklad působení osy střevo–mozek. S opadnutím stresu obvykle rychle ustoupí i střevní potíže. Jinak je to však u dlouhodobého stresu. Ten totiž dokáže měnit složení střevního mikrobiomu, zvyšovat propustnost střevní bariéry, zhoršovat střevní zánět, způsobovat průjmy nebo zácpu. 

Častou diagnózou jsou funkční poruchy – např. syndrom dráždivého tračníku (IBS), u kterých se předpokládá, že stres a práce s ním mohou být klíčové ke zmírnění obtíží. 

Zdraví střev ovlivňuje náladu, spánek i kognitivní funkce

Výzkum naznačuje souvislosti mezi změnami střevního mikrobiomu a vyšším výskytem depresí, úzkostných poruch nebo neurodegenerativních onemocnění. Jedná se ale převážně o souvislosti, nikoli o prokázanou příčinu. Jako prakticky u všech nemocí, klíčové zůstávají především individuální chování a predispozice jedince.

U kterých onemocnění hraje osa střevo–mozek roli?

Nejvíce důkazů existuje u syndromu dráždivého tračníku (IBS) a dalších funkčních poruch trávení, dále také u tzv. idiopatických střevních zánětů, jako jsou Crohnova choroba či ulcerózní kolitida.

Další spojitosti jsou u psychiatrických nemocí – depresí a úzkostných poruch. Zkoumá se však i role mikrobiomu u Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Zajímavou oblastí je vliv střevního mikrobiomu na obezitu a další metabolická onemocnění (dyslipidemii, cukrovku). Ukazuje se, že složení střevních bakterií může ovlivňovat hospodaření organismu s energií, pocit sytosti i chronický nízkostupňový zánět, který je s obezitou spojen. 

Pozornost se soustředí rovněž na různá autoimunitní onemocnění. Zatím však není možné doporučit prevenci ani specifickou léčbu založenou pouze na úpravě mikrobiomu. Zůstávají obecná doporučení zdravé životosprávy.

Co můžeme pro svou osu střevo–mozek udělat?

Péče o zdravá střeva je součástí komplexní prevence a klíčem je dlouhodobě zdravý životní styl. 

Co zařadit do života (a na nákupní seznam):

• Pestrou stravu bohatou na vlákninu. Zaměřte se na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny či ovesné vločky. Vláknina působí jako hlavní „krmivo“ pro přátelské střevní bakterie.
• Fermentované potraviny. Pokud je dobře tolerujete, dopřejte si pravidelně kvalitní bílý jogurt, kefír, acidofilní mléko, nepasterizované kysané zelí, kimchi nebo kombuchu.
• Výběr základních surovin a domácí vaření. Vařte z čerstvých a minimálně zpracovaných potravin. Máte tak plnou kontrolu nad tím, co jíte.
• Pravidelnou fyzickou aktivitu. Obyčejná svižná procházka, plavání nebo jóga přirozeně stimulují střevní motilitu a podporují pestrost mikrobiomu.
• Kvalitní spánek a regeneraci. Nedostatek spánku zvyšuje hladinu stresových hormonů, které přímo narušují střevní bariéru. Dopřejte si 7–8 hodin odpočinku.
• Eliminaci chronického stresu. Zkuste dechová cvičení, pobyt v přírodě nebo večeři bez koukání do telefonu či do počítače.

Čemu se naopak vyhnout:

• Ultra zpracovaným potravinám. Polotovary, průmyslově vyráběné sladkosti a balené slané pochutiny chudé na živiny střevnímu mikro-světu nesvědčí.
• Zbytečným aditivům a zvýrazňovačům chutí. Některá umělá sladidla, emulgátory a dochucovadla mohou citlivějším jedincům dráždit střevní sliznici.
• Zbytečnému užívání antibiotik. Antibiotika používejte výhradně po dohodě s lékařem v odůvodněných případech – spolu se špatnými bakteriemi totiž mohou ničit i ty prospěšné.

Vždy je potřeba sledovat, co potrava s námi dělá – jak se po konzumaci konkrétního jídla cítíme, a podle toho adekvátně reagovat. Potřeby se mohou individuálně lišit.

Co dělat, když přijde akutní stresová nevolnost?

1. Zastavte přísun dráždivých látek. Káva či energetické nápoje střevní pohyb ještě zrychlí a žaludek překyselí.

2. Doplňujte tekutiny po malých doušcích. Při akutním průjmu nebo nevolnosti nepijte velké loky najednou. Nejlepší je vlažná neperlivá voda, slabý heřmánkový či mátový čaj.

3. Mějte po ruce šetrnou „první pomoc“ z lékárny. Černé (živočišné) uhlí na sebe naváže dráždivé látky a zklidní střevní sliznici bez agresivního zastavení přirozeného pohybu.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud pozorujete:

• krev ve stolici
• náhlý a velký úbytek váhy
• trávicí potíže, které vás budí ze spánku
• zvýšení teploty bez zjevné příčiny

{{{tally workbalance}}}