Deprese úzkost, strach
Dobrý den,
Je mi osmnáct let a už několik let trpím dlouhodobými špatnými náladami. Okolí většinou nic nepozná, protože mezi lidmi se chovám vesele, ale doma, hlavně před spaním, mám poslední dobou tak nepříjemné pocity úzkosti, že jsem opravdu zoufalá a vždy usínám až z úplného vyčerpání. Nemám do ničeho chuť, přerušila jsme studium, protože nejsem schopna normálně fungovat. Se svou rodinou nejsem skoro v kontaktu a blízké přátelé nemám žádné, protože hlubší mezilidské vztahy mi dělají velký problém. Kromě toho všeho už několik let trpím trichotillománií a občas když to ve mě vybouchne mám bolestivý záchvat v břiše a musím okamžitě do nemocnice. Nikdo z doktorů zatím nepřišel na to, co to je, ale půl roku jsem žila s obrovskými žlučovými kameny a možná moje podvědomí stále nějak "utíká do nemoci". Někdy mám o sebe opravdu strach, nevím, čeho všeho můžu být ve svých úzkostných stavech schopná. Jediné, co celé dny dělám je, že čtu, dívám se na seriály a filmy, protože mě to samozřejmě na chvíli odtrhne od reality. Vím, že by mi pomohlo odcestovat mimo město, ale to už jsem několikrát zkoušela a vždycky to dopadlo panickým záchvatem a ukrutnou bolestí břicha. Teď už mám strach to udělat. Mám dokonce strach chodit na místa, která neznám. Připadám si jako vězeň. Antidepresiva jsem brala, když mi bylo dvanáct. Půl roku. A celý tento půlrok jako by se mi vymazal z paměti. Mám trochu strach brát takové léky, mám strach z budoucnosti i z minulosti, mám strach ze života i smrti. Tak se tedy ptám. CO MÁM DĚLAT? Jak mám najít odvahu k řešení svých nespočetných problémů? Je možnost, jak se vyhnout antidepresivům? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, Jano, existuje léčba deprese psychoterapií, která je sice delší, ale řeší pří...
