Úzkost a strach
Dobrý den,
do nedávna jsem si myslela, že je to normální a v mé povaze a před pár dny po svěření příteli si to přestávám myslet.
Mám strašný strach z neúspěchu, že se mi něco nepodaří, budou se mi lidé vysmívat a budu středem posměchu.
Napíši nějaké příklady. Mám šílený strach z praxí na škole, že to nezvládnu. Z vaření, protože to stejně neumím a bojím se, že to zkazím.Když mě přítel učil hrát počítačovou hru, tak jsem toho strachy nebyla schopná.
Vždy se mi šíleně rozbuší srdce, zrychlý dech a celá se klepu.Jako kdyby přede mnou byla nějaká síť ( zrovna mě nenapadá lepší výraz) a já to přesto nemohla udělat i přes to, že chci, fakt dost chci.
Dále dost přemýšlím nad budoucností, neustále se nervuji a přemýšlím na jakou půjdu vysokou, kde budu bydlet, pak přemýšlím, kdybych odešla do Prahy, a následně se nervuji tím, že by jsme se s přítelem rozešli.
Když se to shrne, tak se strachuji nad každou věcí, činností.
Také nedokážu komunikovat se staršími lidmi než jsem já, strašně se u toho klepu nevím co říkat a ještě za hodinu po rozhovoru jsem z toho taková vnitřně stísněná.
V minulosti, když jsem byla malá otec narkoman, měla jsem neustálý strach,ve školce mě šikanovali a ve 13 -16 letech jsem si prošla problémy s jídlem.( zvracení, schovávání, neustálé kontrolování váhy, závislost na projímadlech, zhubnutí 20kg)Moje máma mě vždycky ve všem podporovala a snažila pomoci.
Ale nikdy jsem u žádného psychologa nebyla.
Proto by mě zajímal Váš názor, zda je takový strach a úzkost ze všeho normální nebo ne.
Předem děkuji za odpověď,
S pozdravem Monika.
Dobrý den, Moniko,
strach patří do života každého z nás. Pokud nám však strach brání v b...