Jak mám zapomenout?
Dobrý den, mám velmi bolestný problém. Mám strašné víčitky svědomí. Nemůžu se vyrovnat s jednou událostí krerá se mi stala. Přestěhovala jsem se do většího města, kde jsem si našla práci. V práci byli většinou stařší kolegové. Měla jsem málo přátel. Do práce jsem chodila zkratkou přez zahrádky, v jedné byl kotec s dvěma psi , byli to kříženci. Jednou v létě bylo asi 30C a psi byli bez vody , šla jsem z práce a vyděla jejich žíznivé oči. Šla jsem proto na nedalekou benzínku a koupila 3balení vody. Přelezla jsem nízký plot a nalila jim do misky kterou měli u vrátek , měli strašnou žízeň.
Od té doby, jsem psi navštěvovala a nosila jim různé pamlsky, především ty tvrdé aby se zabavili, vždy mě moc nadšeně vítali. Jednou jsem u nich potkala jejich majitelku, řekla jsem jí že za nima chodim a dohodli jsme se , že je můžu venčit, krmit je a dala mi klíče od kotce a zahrady.
Od té doby se můj i psů život změnil k lepšímu, z kotce byli venku poprvé po 2letech, byli to mladé fenky. Poslouchali mě, chodili jsme na dlouhé procházky, našla jsem spoustu kamarádů-pejskařů. Všichni tři jsme byli šťastný. Samozřejmě jsem se stýkala i s rodinou a chodila za kulturou. Tak to bylo celí rok
Pak se stalo něco nečekaného , měla jsem autonehodu. Jakmile jsem se vzpamatovala, volala jsem ženě které zahrada a psi patřili ať tam teď chodí. Řekla jsem to i sestře ať se jde za nima podívat a něco jim koupí. Hned jak mě propustili z nemocnice po 25dnech, jsem šla za psama tam mě čekal ŠOK!!!
PSI BYLI MRTVí!!!!! Umřeli hlady a žízní, nikdo za nimi nešel. Ty krásné , čisté a vděčné duše tam leželi. Jak museli trpět a nikdo jim nepomohl. Byli to nejvděčnější psi na světě, moc si vážili každého pohlazení. Já se s tím nikdy nesmířim. Z toho města jsem se odstěhovala. Teď mám přítele a dceru. Je to už 3roky. Ale pořád se mi to vrací, třeba si na to 2měsíce nevzpomenu, ale pak jo a nedokážu zastavit pláč, jsem smutná , mám pocity beznaděje, vzteku , uvažuju, že nic nemá cenu.
Moc bych chtěla zapomenout , ale nejde to. Sestru jsem od té doby neviděla, prý měla jiné starosti něž ty psi, stačilo ale jen nalít vodu a krmení. Jak mám zapomenout?
Omlovám se za dlouhý dopis, ale teď cítím jak se mi drobet ulevilo, i když jsem u toho slzela. Děkuji za odpověď
Dobrý den, jste extrémně citlivý člověk, zkontaktute se s psychologem a můžete chodit na pra...
