Pocit samoty nechtěnosti
dobrý den předem se omolouvám za gramatické chyby.Chtěla bych se vás zeptat co mám dělat když se potřebuju vypovidat ale nemám komu kamošky nemam kluka uz asi 5 let taky ne a jedini co delam je ze sem doma u počitače nebo televize občas du se psem ven nebo na kolo ale pořád sama,rodičum se nemužu vyspovidat ty to nepochopej nejezdím ani ven z vesnice chodim naproti do domu uklyzet k dedovy mamka tam ma labolatior zubni tak tam pracuju u mami jako osvč..takže nemám ani kontakt s lidma jedine v krámě..nebo kdyz du k lékaři.. takže ani nemám moc přiležitost seznámit se s nekým trápí me samota v minulosti sem mela lehký potíže se sebepoškozováním je hodne vecí co me trápí nebo trápilo a poznamenalo mě to..vim že sou na tom lidi hur ale ja sem ja j aziju sebou tak se k nim nebudu přirovnávat nemužu jít k psychologovi protže na nej nemám jak penize tak si jednoduše neumím představit za prvi řikat do oči cizimu človeku co me trápi a za druhy nevim co bych řekal doma kam du atd...oni si mysli ze sme v pořádku protože to nedavám moc najevo ale když se zavřu do pokoje je mi smutno chce se mi brečet ale už ani nebrečím jen tak sama se sebou si povidám někdy si řeknu že to zvládnu a sou i dny kdy sem vesela ale pak to stejně zase na me spadne a ja sem zase ja ta smutna všema nechtěna petra...i ve škole mě lidi nebrali i kdyz sem nic nedelala nemluvila snažila se ani na ne nekoukat proste si na me vždicky zasedly mela sem kamošky to jo ale to byly vetšinou ty cose pak ukazali jako mrchy ...prosím poradte mi co mám dělat ja vubec nevím si sebou rady už jednou sem se pokusila o sebevraždu a bojim se znova ja chci žít ale nevim jak si uživat života když je tak kruty a zlý jak řikam je toho hodne co me trápí to bych tu psala román..takže to je asi vše děkuju za to že si to přečtete mejtese krásně .
Dobrý den,Vaše povídání jsem četla moc ráda,představovala jsem si,jak asi vypadáte,jakého ...