Rada z oblasti psychiatrie
Dobrý den,
jsem naprosto zoufalý a prosím o radu z oblasti psychiatrie. Jsem ročník 80 a od mala trpím ADHD, i když se to tenkrát ještě nediagnostikovalo, prostě jsme byli "zlobiví a divocí" Můj problém je, že se nedokážu ovládat. Je to jako mít v hlavě další osobnost. Manželku miluji, máme dvě holky, které jsou pro mě celý můj svět. Jenže reaguji naprosto impulzivně. Dokud jsme byli sami a chodili spolu ven a na diskotéku (byl jsem 18 let DJ), popíjeli spolu a tak, nebyl to problém. Ale je mi 36, strašně nutně, nutně, potřebuji fungovat jako normální dospělý a zodpovědný chlap. Nedokážu si ale pomoci, jakmile se objeví nějaká "zábava", okamžitě se toho chytnu, ať mám předsevzetí jakákoliv a byť je myslím upřímněji než Gross, nedokážu to.
Dnes jsem nebyl celou noc doma, utratil jsem dost peněz, peněz, které patří dětem, rodině, snažím se ušetřit na e-book čtečku a pak tohle. Jednou za dva měsíce minimálně. Je to jako mít v hlavě ččlověka, kterého nesnášíte a nejde se ho zbavit. Pan Hyde.
Jak je to vůbec možné, že tak strašně rychle dokážu zahodit svá předsevzetí, nejsem nevyzrálý snad, mám výbornou práci, dětství jsem nějak vstřebal, i když nebylo úplně perfektní, ale co s tím dnes člověk nadělá, že? Lze se jen smířit, ani vyříkat s matkou to nejde, zbytečně bych jí ublížil. Ve vztahu mi chybí trochu sex, ale tot mě neomlouvá. Neomlouvá mě nic. Ubližuju lidem okolo, nechci skončit jako bezdomovec, ale zdá se, že přesně tam mířím. Prosím! Jsem programátor, snad intelignentí člověk s (podle testů) celkem dost vysokým IQ i EQ, co mám dělat? Myslel jsem si, že je to nedozrálost, věčná puberta, ale teď už si to nemyslím. Jakmile se totiž bavím, je mi jedno, kolik vyberu ze společného účtu,, že to žena uvidí (a to je na rozvod), prostě jako by zítřek nebyl.
Byl jsem u tří lékařů, psycholožka mě poslala rovnou na psychiatrii, kde jsem v naší Horrní-dolní sedmdesátileté paní doktorce dal terapii (celou dobu mluvila o sobě, o minulosti, o svých pootížích a já... poslouchal a radi ) a nakonec mi dala lék z kategorie SSRI, což mělo jediný efekt, ještě více jsem neřešil následky toho, co dělám, protože jsem si neuvědomoval tu hrůzu toho, co dělám. A druhá lékařka mi předepsala Buspiron, což má ve výsledku stejný efekt, je mi všechno víc... jedno. Dokonce jsem tři týdny posouval práci a tvrdil, že je vlastně hotová. Co mám dělat? Nejsem zlý člověk a když funguju normálně, což mi naprosto vyhovuje, tak mě manželce všichni závidí. Tak moc jim tim ubližuji. Jim. Sobě. Budoucnosti dětí. Kdyby sebevražda něco vyřešila, udělal bych to. Nemůžu sám sobě věřit. A případná hospitalizace by jen prohloubila problémy, protože po měsící, dvou, by mě čekal vyhazov, úroveň rodiny by klesla, přináším hlavní příjem. Já vím, to nejde takhle posouditt, desítky faktorů hrají roli, ale třeba vás něco napadne. Třeba je nějaký nový poznatek, nový medikament, terapie, něco, co není obecně Googleznámo. Třeba je to diagnóza, má jméno a dá se léčit... Nebo... já nevím... Prosím pomoc. Holky si to nezaslouží... Bojím se... moc a moc..
Děkuji mnohokrát za případnou odpověď, radu nebo informaci.
Dobrý den,
sám svoji žádost jmenujete jako radu z oblasti psychiatrie-preposilam tedy odborní...
Dobrý den, tato poradna je určena pro obecné dotazy, nikoli pro léčbu, Na to slouží vyšetře...
