Postižení periferních nervů má více podob

  • Redakce uLékaře.cz
  • 15.9.2015
  • Aktualizace: 15.9.2015
  • uLékaře.cz

Periferní neuropatie je postižení kterékoliv části periferního nervového systému. Jedná se o onemocnění, s nímž k neurologovi míří lidé nejčastěji. Nejedná se ale v žádném případě o problém, který by se u každého projevoval stejně. Čím to je?

Periferní neuropatie je onemocnění, s nímž k neurologovi míří lidé nejčastěji.
Periferní neuropatie je onemocnění, s nímž k neurologovi míří lidé nejčastěji.

Jedním z důvodů, proč se periferní neuropatie u různých lidí projevuje odlišně, je i fakt, že poškozovat periferní nervy může široké spektrum různých vlivů. Mezi ně se mimo jiné řadí:

  • systémová onemocnění (hlavně metabolická a endokrinní) – cukrovka, postižení štítné žlázy,
  • různé toxiny – zejména alkohol, podstatně méně často další látky (např. organofosfáty),
  • infekce – v tropech a subtropech lepra, u nás v mírném pásu borrelióza nebo virová onemocnění,
  • nedostatky ve výživě – málo vitamínů, podvýživa,
  • genetika – Charcotův–Marieův–Toothův syndrom,
  • autoimunitní původ – zánětlivé onemocnění (akutní a chronická polyradikuloneuritida),
  • léky – poškození například po amiodaronu či po preparátech s platinou.

Poškození jednoho nervu nebo celého svazku

Jednotlivé škodliviny narušují nervy různými způsoby. Některé způsobí škody pouze na jednom místě jediného nervu, jiné vytvoří několik dalších takových ploch na více nervech a další poškodí celé svazky. A právě podle tohoto rozložení dělí lékaři neuropatie na:

  1. Mononeuropatie. Vznikají na podkladě poškození jednoho nervu na jednom místě. Jejich nejčastější příčinou je mechanické poranění nebo útlak (např. syndrom karpálního tunelu), méně často vaskulitidy nebo útlak tumorem. 
  2. Mnohočetná mononeuropatie. V tomto případě se jedná o pár místních poškození několika různých nervů, která mohou vzniknout zároveň nebo jedno po druhém. Postupným vývojem mohou splývat a imitovat polyneuropatie. Tento typ je často vyvolán například revmatoidní artritidou, cukrovkou nebo virovými onemocněními.
  3. Polyneuropatie. Zde dochází k poškození mnoha nervových vláken. Nejčastěji se polyneuropatie začíná projevovat na dolních končetinách brněním a změnami citlivosti. Postupně se přidává svalová slabost, která může vést až k poruchám chůze a stání. U většiny polyneuropatií dochází i k poškození vegetativních vláken, což se může projevovat například změnami pocení, poruchami trávicího (zácpa nebo průjmy) a urogenitálního systému (zadržování moči nebo naopak její neudržení, sexuální poruchy) či poruchami srdečně-cévního systému (ortostatická hypotenze, tj. krátkodobé snížení tlaku způsobené změnou polohy z leže do stoje).
  4. Postižení nervových svazků (plexopatie). Z nervových svazků bývá nejčastěji zasažena pažní pleteň mechanickým poraněním (např. při autonehodách). Chirurgická léčba těchto poranění bývá komplikovaná a s nejistým výsledkem. Dále bývá pažní pletenec poškozen ionizačním zářením, např. 30 let po ozáření karcinomu prsu. Může dojít i k postižení bederní pleteně, a to v rámci cukrovky.

Zdroj: EHLER, Edvard. Periferní neuropatie v ambulantní praxi. Dostupné z: www.neurologiepropraxi.cz

Autor článku:

Ivana Hufová

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
+7 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: