Alkohol chrání cévy. Někdy
Sezona přípitků právě vrcholí. Příchod nového roku totiž kdekdo oslavuje ještě celý leden... Alkohol může být „dobrým sluhou“, který naše cévy chrání. Ale také zlým pánem.
Od volných radikálů raději dále
Pobyt v zakouřeném prostředí, nekvalitní strava v rychlých občerstveních, smažení na přepálených tucích či život ve městech dusících se výfukovými plyny. K tomu přičtěte vysokou pracovní zátěž a stres. A souhrn faktorů podporujících vznik tzv. volných radikálů je na světě. Pozitivního na nich není nic. Jde totiž o částice vzniklé z kyslíku nebo dusíku reakcemi v našem těle. Nebezpečnost těchto látek spočívá v jejich vysoké reaktivitě. Slučují se a přeměňují molekuly ve svém nejbližším okolí, ať už jde o složky cévních stěn, nebo DNA našich buněk. To všechno dohromady může vést ke vzniku aterosklerózy nebo nádorů.
Alkohol? Ano, ale...
Pokud máte trvale vyšší hladinu cukrů (nad 5,6 mmol/l – měřeno nalačno), proces poškození stěny tepen se jen urychlí. A právě tomu umí alkohol zabránit. Ovšem jen v rozumných dávkách.
Jedno deci vína je „tak akorát“
Pozitivních účinků alkoholu si všimli vědci už v polovině 20. století. Od těch dob je námětem mnoha studií sledujících jeho vliv na kardiovaskulární systém a také riziko rozvoje cukrovky 2. typu.
Kdy alkohol pomáhá a kdy už škodí, názorně vysvětluje tzv. „U-model“ vztahu alkoholu k cévním onemocněním. Ono zmiňované „U“ si ale představte jako písmenko mnohem mělčí, než se běžně píše.
Písmeno U ukazuje koncentraci látek podporujících srážení krve, poškození cévní stěny nebo ukazatele zánětů probíhajících v těle. Koncentrace se mění v závislosti na příjmu alkoholu. Pijete-li coby žena 1 dl vína denně (nebo dvě v případě mužů), budete mít množství rizikových látek nejnižší. Pokud si ale dopřáváte vína více (nebo méně), hladiny těchto látek budou vyšší.
Paradoxní Francouzi
Jako Francouzský paradox byla pojmenována překvapivá studie z roku 1992. Ta ukázala, že pravidelní konzumenti červeného vína mají nejen nižší LDL-cholesterol, tedy ten „špatný“, ale že i jejich kardiovaskulární systém je ve velmi dobré kondici. Záhadou však je proč.
Jsou tak prospěšné ve víně obsažené polyfenoly, likvidující volné radikály, nebo samotný alkohol, zabraňující shlukování destiček, a tedy vzniku trombů? Nealkoholické nápoje s polyfenoly (např. hroznová šťáva) totiž zdaleka tak účinné nejsou. A samotný alkohol shlukování destiček v laboratorních podmínkách nezabrání...
Vysvětlení by mohlo být ve staré pravdě, že to, co dělá z léku jed a z jedu lék, je dávka. Ta optimální pro alkohol je 15 gramů. Pokud budete pít více, hrozí vám vysoký tlak, poruchy srdečního rytmu, špatná srážlivost krve nebo nedostatek vitaminů. A když to s alkoholem budete přehánět dostatečně dlouho, zničíte si játra nebo nenávratně poškodíte mozek. Přísloví „Všeho s mírou“ totiž platí i u pití alkoholu.
(ela)
Zdroj: V. Bartoš, Alkohol a diabetes, DMEV 3/2008
