Očkovat, či neočkovat děti proti covidu-19? Zeptali jsme se odborníků

I když očkování dětí od 12 let a mladistvých už nějakou dobu v ČR běží, řada rodičů (i dětí) stále vyčkává. Přece jen, závažné komplikace nákazy SARS-CoV-2 se u této věkové skupiny vyskytují výrazně méně než u ostatní populace, a navíc jsou zkušenosti s vakcinací u mladých zatím jen malé. Co doporučují odborníci − dětští neurologové, kardiologové, pediatři či infektologové? Je ze zdravotních důvodů namístě děti a mladistvé očkovat?

V rámci ankety jsme se snažili oslovit široké spektrum lékařů i dalších odborníků, kteří se této problematice, respektive dětem a mladistvým věnují. Nijak jsme je přitom nefiltrovali dle názorů na danou věc. Lékařům a dalším odborníkům jsme položili následující dva dotazy:

1. Doporučujete ze zdravotních důvodů očkovat proti covidu-19 všechny (nebo převážnou většinu) mladistvé a děti starší 12 let? Prosím, zdůvodněte své doporučení.
2. Jsou některé skupiny dětí a mladistvých, u kterých byste doporučoval/a postupovat odlišně? Pokud ano, vysvětlete proč.

Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Neuroložka specializující se na spánkovou medicínu a dětskou neurologii, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

1. Ano, i pro tyto děti a mladistvé výrazně převažuje benefit očkování proti komplikacím při prodělané infekci covid-19. Na stránkách Evropské společnosti dětské neurologie neexistují žádné kontraindikace, které by možnost očkování vylučovaly. Naopak, např. údaje z Velké Británie ukazují rizika (až úmrtí) u dětí s těžkým neurologickým postižením (vlivem některých genetických syndromů – např. Downovy choroby, těžké formy dětské mozkové obrny či neurovývojových poruch atd.) v průběhu infekce covid-19. 
2. Domnívám se, že určité opatrnosti je zapotřebí u dětí s těžkým průběhem dekompenzované epilepsie. Obdobně jako u dospělých je nutné zvážit načasování očkování u mladistvých pacientů s imunosupresivní léčbou (např. při roztroušené skleróze) a event. zvážit podávání kyseliny acetylsalicylové u dívek, které již užívají antikoncepci. A to přesto, že riziko trombóz u vakcinace používané v této věkové skupině je opravdu zcela zanedbatelné.

MUDr. Alena Šebková

Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP

1. Pokud jde o adolescenty (nad 16 let), v současné době můžeme konstatovat, že individuálně u nich probíhá nemoc podobně jako u mladých dospělých, tedy zpravidla příznivě, ale nelze vyloučit ani závažný průběh. Ve věkové skupině 16–25 let lze také předpokládat jako rizikový faktor zvýšenou zátěž danou specifickým stylem života (noční život, požívání alkoholických nápojů, vyšší frekvence sociálních kontaktů spolu se zvýšenou sexuální aktivitou). Dosud není tento faktor mezi stávajícími poznatky zmiňován, patrně z důvodu jeho vysoké různorodosti v rámci této věkové skupiny.
   Nežádoucí účinky pro tuto věkovou skupinu jsou srovnatelné s dospělými. Navíc registrujeme jen riziko perikarditidy (zánětu osrdečníku) a myokarditidy (zánětu srdečního svalu), naštěstí s velmi nízkou frekvencí výskytu. Z těchto důvodů lze očkování proti nemoci covid-19 v této věkové skupině jednoznačně doporučit.
   U věkové skupiny do 16 let se klinické poznatky stále získávají. Nemoc zde probíhá zpravidla velmi mírně či bez příznaků. Při bližším zkoumání však evidujeme známky zánětu srdečního svalu, zánětu mozkových blan a mozku, zánětu jater či jiných orgánově zaměřených projevů, jejich skutečný klinický význam zatím ovšem zůstává nejasný. Skutečně významný následek nemoci covid-19, tj. multisystémový zánětlivý syndrom dětí (PIMS-TS), se zatím objevuje naštěstí v malém počtu případů, ale často s nutností intenzivní péče.
2. Z epidemiologického hlediska je postavení dětí ve věku do 16 let v rámci šíření nemoci v populaci stále předmětem výzkumu. V současné době je také předmětem zkoumání četnost výskytu a závažnost nespecifických následků po prodělání covidu-19, jako je např. únavový syndrom, v této věkové skupině.
   Kvůli obtížně předvídatelnému vývoji v epidemiologické i klinické rovině proto doporučujeme očkování dětí od 12 let věku (viz společné stanovisko odborných lékařských společností) s důrazem na děti rizikové, tedy chronicky nemocné (astmatici, diabetici, děti se závažnými chronickými onemocněními ledvin, poruchami obranyschopnosti atp.).

Prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D.

Přednosta Dětského kardiocentra, 2. LF UK a FN Motol

1. Očkování dětí starších 12 let obecně doporučuji.
2. Výjimky je nutno posoudit individuálně, u kardiologicky nemocných dětí je jich podle dosavadních poznatků velmi málo. Covid-19 může navíc být i u dětí, sice daleko vzácněji než u dospělých, život ohrožujícím onemocněním postihujícím srdce zánětem a vznikem akutního srdečního selhání.

Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.

Přednosta Kliniky infekčních chorob, LF MU a FN Brno

1. Doporučuji očkovat všechny občany ČR, u kterých je vakcinace schválena, tedy i děti 12+. Důvod je jasný, děti sice mají závažné formy onemocnění méně často, ale mohou je mít a jsou reportovaná i úmrtí dětí na covid-19, a to i z České republiky.
   Druhý důvod je snížení pravděpodobnosti šíření infekce v populaci, pokud bude z významné části očkovaná. Tím se sníží i pravděpodobnost přenosu infekce na starší a nemocné osoby, které mohou mít závažný průběh nemoci.
2. Neexistují.

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

1. Zcela jistě je očkování vhodné pro všechny starší 12 let. Mimo jiné pro velké kontakty této skupiny v populaci.
2. Tato skupina je obvykle zdravá, tak bych se držel SPC (souhrn údajů o léku – v tomto případě očkovací látce), kdy kontraindikací jsou horečnaté stavy. Pacienty s trombocytopenií, koagulačními poruchami (obě diagnózy znamenají poruchu srážlivosti krve) a imunokompromitované (pacienti s poškozeným či oslabeným imunitním systémem) bych poslal ke konzultaci do ambulance, kde jsou sledováni. Ovšem spíš by očkováni být měli.

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Ředitel Centra očkování a cestovní medicíny Hradec Králové

1. Nedoporučuji očkovat plošně žádné děti a mladistvé, protože průběh onemocnění u většiny z nich je jen mírný. Je třeba vzít v potaz také účinek vakcíny, která nechrání před infekcí koronavirem, ale jen před těžkým průběhem onemocnění spojeným s hospitalizací a úmrtím, jež je u dětí naprosto vzácný. Pokud vezmeme nedávno prezentovaná data Ministerstva zdravotnictví, pak z pozitivně testovaných osob od 15. 7. do 14. 8. 2021, kterých bylo 5 667, jich bylo 26 % nějak (jednou vakcínou či dvěma vakcínami – ovšem bez dvoutýdenního odstupu od druhé dávky) očkováno, 10 % mělo kompletní očkování a jen 3,6 % tvořili ti, kteří covid-19 (již v minulosti) prodělali. Jednoduše řečeno, mezi pozitivně testovanými je každý čtvrtý očkován, každý desátý kompletně očkován a každý třicátý je ten, kdo onemocnění prodělal. Stejná data mají nyní i v Izraeli. Očkování není žádnou tečkou za covidem-19 a v podstatě každý, kdo onemocnění neprodělal, jej musí prodělat. A to z důvodu, aby si vytvořil slizniční imunitu, kterou mu očkování nedá a která je výrazným faktorem snižujícím velikost další infekční dávky a informuje imunitní systém o počátku infekce.
2. Očkování u dětí bych zvažoval jen u pár výjimek a velmi individuálně, a to u dětí s extrémní obezitou, diabetem a výraznou imunosupresí. To, že jsou děti očkované, totiž neznamená, že nebudou pozitivní v PCR testu a že onemocnění neprodělají (pokud jej doposud neprodělaly). Stavění vakcinace nad prodělání onemocnění v tom, že očkovaní mají výhody a nemusí se testovat, není správné, a je navíc velmi krátkozraké.

Prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D.

Přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF a FN Motol

1. Ano, myslím si, že neexistuje žádný pádný argument, proč adolescenty z očkování vylučovat. Věřím, že pozitivní důvody pro očkování proti SARS-CoV-2 dnes chápe každý, kdo není předpojatý. Jednoduše jde o jediné východisko z celospolečenské koronavirové krize, které máme, věřím, všichni dost.
   Pokud jde o samotné starší děti a adolescenty, jedná se o část naší populace, pro kterou je zcela normální se často setkávat, bavit se, cestovat, zkrátka naplno žít. Úplně chápu, že pohled na tyto aktivity jako „epidemiologicky rizikové“ se musí mladým lidem zajídat. A trvalé vyžadování restrikcí je z psychologického hlediska nereálné.
   Nemyslím si ani, že je udržitelné neustálé opakované testování – i na ně začne průměrně uvažující mladý člověk dříve či později pohlížet jako na vynucované zlo, které se pokusí obejít. Současně víme, že mladí ve věku 12–18 let představují významnou část populace, a pokud se u nich šíření koronaviru vymkne kontrole, dříve či později zasáhne i rizikové skupiny se všemi tragickými důsledky. Jde o rovnici s jediným řešením, kterým je očkování.
2. Vyložených kontraindikací je naštěstí naprosté minimum, jejich výčet by spíše poskytl vakcinolog nebo imunolog. Z pohledu dětského neurologa odpovím z trochu jiného pohledu – jak přistupovat k očkování u dětí a adolescentů se závažným chronickým onemocněním.
   Ve své praxi se setkávám se stovkami rodin s takto nemocnými dětmi a od jara, kdy bylo poprvé umožněno jejich očkování, řeším dotazy na jeho vhodnost/nevhodnost na každodenní bázi. Úplně chápu obavy rodičů, kteří se dotazují, zda by podání vakcíny nemohlo jejich, již tak vážně nemocnému, dítěti ublížit. Neexistuje však žádný důkaz, že by vakcíny proti koronaviru (a dodávám, že ani jiné, běžně používané) u neurologicky nemocných dětí působily závažnější komplikace než u jejich zdravých vrstevníků. Snažím se tento pohled, bohužel nezřídka přiživovaný různými dezinformacemi, obrátit. Jsou to naopak vážnější infekční onemocnění, mezi něž covid-19 jistě patří, která představují pro chronicky nemocné pacienty riziko. Z mé praxe zmíním především děti se závažnými poruchami hybnosti, např. ty upoutané na lůžko nebo vozík. Byl jsem velmi rád, když se pro tyto starší děti otevřela možnost přednostního očkování. Řada mých pacientů této možnosti využila a nesetkal jsem se s žádnou mimořádně závažnou reakcí. Ano, jsem si vědom, že raritní fatální komplikace očkování existují, ty se ale mohou týkat i dosud zdravých lidí. Stanovisko čtyř odborných společností k očkování neurologicky nemocných dětí lze dohledat na https://www.detskaneurologie.cz.

Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.

Ředitel Biologického centra Akademie věd ČR

1. Rozhodně doporučuji očkovat všechny děti a mladistvé starší 12 let, a hned jakmile bude k dispozice vakcína pro mladší dětské věkové skupiny, tak potom i tyto. Důvodem je skutečnost, že vynecháme-li početně významné skupiny obyvatel z plošného očkování, vytváříme předpoklad pro množení koronaviru právě probíhajícími nákazami těchto nechráněných jedinců. Povede to přirozeně k nárůstu koronavirové nálože v cirkulaci mezi lidmi. V mezičase navíc dojde k oslabení (částečnému nebo úplnému vyvanutí) adaptivní imunity dříve očkovaných jedinců, případně těch, kteří onemocnění prodělali před delší dobou a nejsou naočkovaní. Ponechat mladistvé bez očkování by znamenalo vytvářet velké riziko pro uplatnění nové varianty původce covidu-19, zvýšení její nálože v cirkulaci a zpětné ohrožení ostatních věkových skupin.  
2. Výjimku z konceptu plošného očkování mají děti a mladiství, kteří mají poruchu imunitního systému včetně závažnějších problémů alergického charakteru či další onemocnění, která kontraindikují podávání očkovacích látek obecně. Takové děti jsou v péči odborných lékařů a ti musí rozhodnout, zda očkovat, nebo ne. Nakonec i děti a mladistvé s některými závažnými diagnózami je žádoucí chránit očkováním v konkrétních případech. O tom však musí rozhodnout odborný lékař a pediatr. 

(lek)