Příznaky rakoviny plic a kam s nimi zamířit

Co je rakovina plic? 

Jako rakovina plic (odborně karcinom plic nebo také bronchogenní karcinom) se označují jak zhoubné nádory průdušek, tak nádory, které vznikají v plicní tkáni. Jejich klinický obraz je velmi podobný, proto je nelze od sebe přesně oddělit. Přesné stanovení, zda nádor pochází z oblasti průdušek, nebo z plicní tkáně, není vždy možné a ani nemá pro další léčbu význam. Rakovina plic je zhoubný nádor, který obsahuje zhoubné (maligní) buňky v různém stupni vývoje a může být tvořen i rozdílnými typy nádorové tkáně.

Dušnost

Malý nádor v plicích nezpůsobí velké potíže s dýcháním, protože plíce jsou přizpůsobivé (adaptivní). Jiná situace nastává ve chvíli, kdy nádor naléhá na větší dýchací cesty, což se může projevit jako dušnost neboli pocit nedostatku vzduchu.

Když je nádor uložen více u povrchu plíce, může se začít třít s pohrudnicí, což může způsobit tvorbu tekutiny, tzv. výpotku. Podle jeho množství se u pacienta opět projevuje dušnost. Tekutinu je možné odsát, a nemocnému se tak okamžitě uleví. Bohužel je častým jevem, že se tekutina znova doplňuje, jelikož tření nádoru s pohrudnicí pokračuje. 

Bolest na hrudi

Bolest se u rakoviny plic projevuje opět až v jejím pozdním stadiu. Nervy, které bolest způsobují, jsou totiž umístěny až v obalu plic – pohrudnici. Aby se bolest projevila, musí tedy nádor naléhat na pohrudnici nebo na jiné okolní struktury v mezihrudním prostoru (jícen, průdušnici apod.). To se může projevit nejen jako bolest, ale také tlakem na hrudi.

Kašel

Dalším typickým projevem rakoviny plic je kašel. Občas zakašleme asi všichni. Nemocní s rakovinou plic ale kašlou dlouhodobě, typicky i několik měsíců. Často se u nich objevují i záchvaty kašle. Jejich kašel bývá totiž spíše suchý, dráždivý a je způsobený opět drážděním dýchacích cest nádorem. Podle typu buněk, ze kterých se nádor skládá, se může stát, že produkuje hlen. V tom případě je kašel tzv. produktivní, a může tedy dojít i k vykašlávání bělavého hlenu. Pokud nádor „nahlodá“ cévu, pacient může začít vykašlávat i krev. Jedná se vždy o příznak, kvůli kterému byste měli ihned vyhledat lékaře!

Jiné projevy rakoviny plic

Mezi tzv. nespecifické projevy nádorového onemocnění, tedy příznaky, které mohou být přisuzovány řadě jiných onemocnění, patří zvýšená únava, výrazné hubnutí, noční pocení nebo ztráta chuti k jídlu.

U pokročilých plicních nádorů se může objevit i ztráta hlasu. K tomu dochází, když nádor naléhá na blízký nerv, který spolupracuje s hlasivkami. Ty pak nedostávají skrze postižený nerv podněty k pohybu, a proto nefungují. Projevuje se to chrapotem až ztrátou hlasu. 

Podle toho, kde je nádor uložen, se pak setkáváme s dalšími příznaky, např. poruchou polykání nebo tzv. syndromem horní duté žíly, při němž dochází k útlaku cévy, a otéká tak hlava a krk, což opět způsobuje zhoršený dech.

Zvláštní skupinu příznaků rakoviny plic tvoří tzv. paraneoplastické příznaky (vedlejší projevy nádorového růstu), bývají velmi časté a mohou být i prvním projevem onemocnění. Vznikají především při vylučování některých hormonů. Mohou vyvolávat například kožní změny, svalovou slabost, neurologické poruchy a cévní obtíže (záněty žil).

Z praxe onkologa

Onkologové se ve svých ambulancích často setkávají s pacienty, na jejichž rakovinu plic se přijde až v okamžiku, kdy se objeví příznaky související spíše s metastatickým postižením, tedy rozsevem nádorových buněk do dalších částí těla. Bronchogenní nádory obvykle tvoří metastatická ložiska v kostech, které pak bolí. Metastáza v kostech se diagnostikuje na základě rentgenového vyšetření. Stává se dokonce, že přichází pacienti, u kterých se jako první projevily mozkové metastázy, v jejichž důsledku prodělali epileptický záchvat, přestala jim fungovat půlka těla či začali často padat. 

Léčba plicních nádorů se vybírá nejen podle skladby jejich buněk (histologie), ale také podle stadia onemocnění, tedy toho, jak je nemoc rozšířená v plicích i v ostatních částech těla. Proto je vždy důležité před jejím zahájením udělat přešetření celého těla a zjistit tak rozsah onemocnění.

Základním vyšetřením je v tomto případě rentgen plic, který může naznačit, že se v plicích něco děje. Následuje přesnější vyšetření, nejčastěji počítačová tomografie (CT) hrudníku. Pokud se na snímcích potvrdí, je třeba ho ještě ověřit histologicky. Tzv. bronchoskopií je možné se dostat do plic až k nádoru (pokud to jde) a odebrat z něj několik malých vzorků, případně se plíce „vypláchnou“, čímž se nádorové buňky uvolní k možnému záchytu. Po histologickém rozboru už je jasné, s jakým typem plicního nádoru se dotyčný potýká. Abychom ho mohli léčit, je potřeba vědět, jestli se nádor již nerozšířil do jiných orgánů. Následuje tedy CT celého trupu (tzn. hrudníku, břicha i malé pánve), nebo ještě lépe PET/CT, které je podrobnější. V případě, že se u pacienta rozvinuly příznaky spojené s metastázami v mozku, vyšetřuje se i mozek, ideálně pomocí magnetické rezonance.

V případě jednotlivce je dobré se pozorovat a nepodceňovat příznaky: Pokud kašlete déle než tři měsíce, je vhodné vyhledat praktického lékaře, který by vás měl poslat na rentgen plic. Podezřelé je také noční pocení, při němž si musíte vyměnit během noci pyžamo, či výraznější zhubnutí za krátkou dobu.

Více informací na: https://www.lecba-rakoviny.cz/

(him)