ADHD v dospělosi
Dobrý den,
Chtěl jsem se zeptat, zda se může projevovat porucha pozornosti (ADD/ADHD) i v dospělém věku?
Pamatuji si, že už od dětství mi rodiče často vyčítali, že jsem nevšímavý, nepozorný, že jsem pořád "mimo". Kdysi mě jedna lékařka při prohlídce dokonce chtěla kvůli tomu poslat mj. k dětskému psychiatrovi a na neurologii, ale tehdy z toho sešlo, protože moji rodiče mají k tomuto druhu lékařů předsudky a nejspíš by nedokázali přijmout, že jsem duševně nemocný. Ve škole jsem měl vždy problém udržet při hodině pozornost a soustředit se. Nedokázal jsem pochopit, jak ostatní dokážou většinu času sedět na místě téměř nehybně a pozorně vnímat. Na ZŠ jsem často míval poznámky za vyrušování, ale to nebylo to nejhorší. Největší peklo pro mě byly (a jsou) hodiny, kdy se učitelé ptali rovnou na právě probíranou látku. Při vyvolání jsem vždy vypadal, že nespolupracuji, bohužel ale ne proto, že bych nechtěl. Doufal jsem, že je to přechodné a že to časem přejde, do té doby jsem svůj problém kompenzoval snaživostí a co jsem nestíhal, jsem se učil sám doma. Bohužel mi to ale takhle vydrželo až do studií na vysoké škole. Podle tabulek bych měl se svým IQ teoreticky VŠ zvládnout bez problémů, ale realita bohužel vypadala jinak. Už na střední jsem měl pocit, že na to, jak se snažím, jsou moje výsledky dost mizerné, ale studium bylo nastaveno tak, aby většina prošla, což na VŠ už bohužel neplatilo.
Když se od 2. ročníku začaly hromadit náročnější předměty, začalo mi být jasné, že moje vrozené schopnosti na dokončení studia nestačí, a začal jsem se poohlížet po různých podpůrných látkách. Kofein se ukázal jako neefektivní, trochu fungovaly velké dávky piracetamu, nakonec jsem se v zoufalství dostal až k pervitinu - a kupodivu se s jeho pomocí dostal až ke státnicím. Stavy extrémního vytrvalého klidného soustředění, které jsem sice míval i střízlivý, ale velmi ojedinělé a nepředvídatelné, jsem měl najednou "na povel", což mi umožnilo bez větších problémů zvládnout zkoušky a semestrálky, o kterých už jsem nevěřil, že jsou v mých silách. Zdálo se mi to divné, protože ostatní uživatelé, které znám, to používají jako společenskou drogu a divili se, že se na tom učím (oni by se podle svých slov pod vlivem rozhodně učit nedokázali), ale později jsem zjistil, že právě při léčbě poruchy pozornosti se používají psychostimulanty ne nepodobné právě pervitinu, tak už mi to tak podivné nepřišlo. Nevím, jak moc je tohle obvyklé, ale naštěstí se mi po zkouškách (navzdory nepříjemným několika prvním dnům abstinence) zatím vždy podařilo drogu vysadit. Přesto bych se do budoucna nerad dopracoval k závislosti na zakázaných drogách.
Je mi trapné o tom mluvit a připadám si vlastně dost méněcenný, když potřebuji drogy na něco, co ostatní okolo mě zvládají od přírody, ale mám pocit, že jsem se dostal do situace, kdy bych problém neměl nadále řešit sám. Rád bych věděl, zda je možná léčba něčeho takového ještě v dospělém věku a měl bych si tudíž domluvit konzultaci s psychiatrem, nebo se mám raději smířit s tím, že jakákoliv duševně náročná činnost (VŠ studium a práce v oboru IT, který studuji) je v mém případě dlouhodobě neuskutečnitelná?
Omlouvám se za délku textu (snažil jsem se nic podstatného nevynechat) a předem děkuji za odpověď.
Dobrý den Petře, díky za zajímavý dotaz a podrobný popis Vašich potíží. Dá se říci, že...
MUDr. Miroslav Sekot
Specializace: Adiktologie, Gerontopsychiatrie, Psychiatrie, Psychoterapie Pracoviště: Hélio - centrum pro duševní zdraví
Dobrý den Petře
ADHD je onemocnění, které se vyskytuje od dětství a přetrvává do dospěl...
