Aspergerův syndrom
Dobrý den,
je mi třináct let a za tři měsíce mně bude 14. Od útlého dětství mám potvrzen aspergerův syndrom (nebo mně to alespoň tak rodiče říkají). Na začátku tohoto roku jsem vztoupil do puberty. Ve škole mám převážně jedničky a když se o něco zajímám, tak to znám velice do podrobna (klidně i podrobněji než učitel). Kamarády mám, to ano, ale nikdy jsem se s žádným kamarádem nesetkal mimo školu, kroužek, tábor či cestu do školy nebo ze školy. Na nikoho mimo rodinu nemám žádné kontakty, zatímco ostatní si povídají přes Facebook nebo Skype. Já si právě Skype zakládám, ale nevím, co napsat kamarádům, tak, aby jim to bylo příjemné a aby tak aby jim to nevadilo a jak si s nimi přes web "povídat". Netuším, co si tam povídají a bojím se, že jim napíši něco tak, jak to není zvykem a nebudou mně odpovídat. V tom je ten celý problém. Když jsem byl dítě, tak jsem považoval aspergerův syndrom za drobnou poruchu, která nijak nevadí, ale teď, když jdu do puberty, tak i když mám kamarády více než kdykoliv jindy, tak se bojím, jak s nimy navázat kontakt, jak si je udržet a uvědomuji si, že to není úplně normální a jsem smutný z toho, proč zrovna já mám aspergerův syndrom, když to má jen každý 200. člověk. Ve škole jsem šťastný jak s vrstevníky tak při vyučování, ale nevím, jak s nimi správně navázat kontakt mimo školu (skype či dokonce osobní setkání). Jinak, raději jsem ve škole než doma, protože ve škole mám vrstevníky, zatímco ve volném čase jsem zatím žádného vrstevníka nepotkal a to ani přes mobil či internet. Další problém je v tom, že rodiče mě vedou k tomu, abych měl samé jedničky, ale ne k tomu, abych měl kamarády. Mimoto ku příkladu můj bratranec si poprvé pozval kamaráda domů v šesti letech a já, i když je mně skoro 14, tak zatím nikdy. Bojím se, že si nikdy nenajdu ženu a nebudu mít děti. Také se bojím, že jakmile odejdu ze základní školy, tak žádného svého kamaráda ze základky nikdy nepotkám. Na druhou stranu moji rodiče byli vždy introvertní (hlavně máma), ale neznám nikoho o kom vím, že má aspergerův syndrom. Aspergerův syndrom se u mně vyloučit nedá, jelikož mám všechny jeho typické příznaky. Mohli by jste mně s tím nějak pomoci, jak si normálně psát s vrstevníky přes Skype, jak si ve společnosti nepřipadat "trapný" a jak normálně navázat kontakt s vrstevníky, které jsem v životě neviděl. Jinak kamarádů mám dost, možná i nadprůměrně hodně, ale většina lidí z mého okolí s někým kamarádí mnohem hlouběji, než já s kýmkoliv. Děkuji za odpověd a přeji Vám pěkný den.
PhDr. Sylvie Navarová
Specializace: Psychologie, Psychoterapie Pracoviště: PhDr. Sylvie NavarováDěkuji, Jirko, za dotaz! Už podle toho, jak píšeš, je vidět, že máš bohatou slovní zásobu...
