Myšlenky na sebevraždu
Dobrý den,
vím že Vám to bude připadat jako banalita, ale ve svých 41 letech jsem se dokázal přímo bláznivě zamilovat. Ta žena mě však odmítla a já jsem úplně na dně. Už několikrát jsem přemýšlel nad sebevraždou, i když jsem velice racionální člověk. Nevím, co se mnou děje. To, co se mnou děje je nad mé chápání. Už potřebuji radu. Jsem v háji. Přestal jsem si vážit života. Nejraději bych s ním skončil. Za svůj život jsem si sice prošel peklem, protože jsem měl od dětství epilepsii, ale nikdy jsem nic nevzdal. Nyní mám však touhu to zabalit. Jen přemýšlím nad tím, jak to udělat. Jsem velmi vyrovnaný, takže mě samotného to překvapuje, že mě samotného tyhle myšlenky vůbec napadli. Inspiroval jsem se však v různých textech, kde se jasné píše, že smrt je součást našeho života a není třeba se jí bát, protože ukončí naše utrpení. Bolest v srdci, kterou nyní cítím je tak velká, že smrt by mi připadala, jako vysvobození. Jen jsem si zatím nedokázal zvolit ten správný způsob. Dnes jsem si třeba myslel, že bych se mohl oběsil a ve finále jsem zjistil, že nemám ani to blbý lano v autě. Když už jsem byl rozhodnutý to udělat, tak jsem neměl čím. Nevím, zda si ten život ze mě dělá srandu, nebo nevím. V předchozím autě jsem měl dvě lana a v novém nemám ani jedno. Nehodlám psát žádné dopisy, jen chci prostě umřít. Popravdě netuším, proč píšu Vám. Možná proto, že jsem dnešní svoje rozhodnutí musel zrušit kvůli chybějícímu lanu. Nehodlám se s nikým loučit, jen už dál nechci prožívat tu bolest v srdci, kterou cítím každý den. Děkuji za odpověď.
S pozdravem LR
Milý pane Ludku, děkuji Vám za dotaz. Je mi velmi líto toho, co prožíváte, moc ráda bych Vá...
Dobrý den, budu stručný. Píšete "nevím, proč píšu vám". Pokud jste (byl) rozhodnutý, že ...
