Narušená psychika
Paní doktorko,děkuji za odpověď a radu.On si nepřipustí,že jeho psychika je zhoršená a že by potřeboval pomoc odborníka.Je mu 55 a je bez práce,takže souhlasím s Vašim názorem,že se mu jeví svět špatným a že mu všichni ubližují.Jenže on nestojí o jakou koliv pomoc.Ba naopat odrazuje všechny od sebe svým chováním se ke všem.Myslí si,že se chová normálně.Mám známou psychiatričku,ale pochybuji,že by k ní se mnou zašel,kdybch ho požádala,zda by tam šel a předem ji objasnila situaci.Dříve,když měl problémy,tak se ba naopak uzavřel do sebe a přesvědčit ho,že mu chci pomoci bylo hodně těžké.Chová se i nehezky ke mně,ale je z toho cítit nějaká beznaděj a jako by obrana proti něčemu špatnému,co si vymyslel.Myslím si,že je to způsobeno tím,že musel dát máti do léčebny s alzhairmem,což nesl moc špatně a v tu dobu mu nenabídla jeho rodina žádnou pomoc.
Takže se to asi znovu projevilo - pocit bezmocnosti a nevěří ani mně,že bych mu chtěla pomoci a spíše mně od sebe odhání.Nechce pomoci v nouzi,jak by se dalo říci.
Moje snaha cokoliv pro něho udělat je momentálně zbytečná.snažila jsem se mockrát,ale neuspěla jsem.Mockrát mně řekl,že nevěří,že jsem mu chtěla pomoci.
Nyní bydlet s ním je poměrně náročné,ale já to zatím zvládám osobně dobře.
Milá paní Víto, nesmírně obdivuji Vaši mírnost, laskavost, empatii. Myslím, že Váš manže...
