Problémy s chováním u tříletého dítěte
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně 3 leté dcery a jejího chování. Dcera se narodila z dvojčat (B) ve 34+4 tt s váhou 1 340g (hypotrofie plodu). Jako miminko byla klidná, hodně spinkala ale už od narození uměla dát najevo, když se jí něco nelíbilo. Neměla ráda dlouhé chování, vydržela v ruce max 10 minut poté se musela položit. Dnes jí jsou 3 roky a cca od 1,5 let se často vzteká.
Dnes jsme ve fázi, kdy se snaží mít vše, tak jak chce ona, jak něco nedostane hned začne křičet, vztekat se, plakat, má sklony i k tomu, že mě ve vzteku plácne, nebo kouše apod. Často takto plácne nebo kousne svou sestřičku (dvojče A).
Od 1 roku chodí do jeslí i zde dlouhodobě říkají, že je velmi silná osobnost, že se snaží vše prosadit po svém a ze srandy jí přezdívají "šéfová".
Určitě je ve fázi, kdy prostě zkouší, co si může a nemůže dovolit (nebo i porucha opozičního vzdoru), ale já spíš neustále uvažuji, jestli nemůže nízká porodní hmotnost u ní způsobit nějaké poruchy pozornosti a chování.
Dcera je šikovná, mluvit se naučila rychle, chodí od 13 měsíců, brzy se naučila i jíst sama ,ale prostě nemá trpělivost a neumí se soustředit. Problém je hlavně nyní s oblékáním, obléknout se umí, ale nechce, vzteká se, křičí a dožaduje se neustále pomoci. Každé ráno jí trvá přes 30 minut než se oblékne, pokaždé jí něco u převlíkání vyruší. Např. si natáhne jednu nohavici a místo toho aby si natáhla i druhou nohavici, tak začne zpívat, nebo že cvičí, nebo jí zaujme nějaká hračka na stole apod. Nebo si během oblékání začne stěžovat, že jí bolí oči, pak jí zase bolí bříško, noha, pak jí něco svědí na ruce. Když jí neustále napomínám, aby se začala oblékat a nehrála si, nebo nedělal blbosti, ohradí se, ať jí neotravuju, nebo řekne, že jí to nejde a do toho začne brečet....no při každém převlékání je to šílený cirkus. Nepomáhá nic, vysvětlujeme jí to, dávám jí čím dál víc času na převlékání, ale pokaždé stejný problém. V jeslích kam stále chodí,protože ve školce nebyly pro holky místa, je stejný problém. V půlce převlékání jí zaujme nějaká věc a zasekne se a začne se soustředit na nějakou hračku nebo se vztekat a opět stejný kolotoč. Na neurologii chodily holky do 1 roka a nic neshledali, ale v té době byly ještě malinké a byly klidné. Problémy se vztekem se u dcery začaly objevovat spíše až po 1,5. Ale spíš mi přijde, že je prostě netrpělivá a jakmile jí něco nejde hned, tak se rozčílí a navíc jí lehce něco odláká pozornost.
JInak si umí hrát s dětmi, je takhle hodná, ale jakmile jí někdo něco nepůjčí, nebo se jí něco nelíbí, začne se vztekat a křičet, případně někoho praští. Co se týče jídla, tak většinou jí dobře, ale mívá i dny, kdy si vezme do hlavy, že se jí jídlo nelíbí, nebo řekne, že je to moc horké a prostě nejí. Nenutíme jí, necháme ji být a je prostě bez oběda. Druhá z dvojčat je naopak klidná a samostatná vzhledem k věku (umí si sama najíst, obléknout, dojít si na záchod apod).
Chtěla jsem se tedy poradit, zda je chování malé ještě normální a prostě jen potřebuje na vše více času, nebo bych již měla konzultovat s lékařem?
Specializace: Pediatrie / Praktické lékařství pro děti a dorost Pracoviště: Dětské a novorozenecké oddělení, MMN, Nemocnice Jilemnice
Dobrý den, děkuji za dotaz. U Vaší dcerky je ještě předčasné dělat nějaké závěry ohled...
