PSYCHICKÉ problémy, strach
Dobry den je to trochu divne , ale asi uz dva roky ve me bloudi dve myslenky ,(porod , smrt)ja vim je to opravdu divne, ale mam strach z porodu ackoli mi je patnac a jsem v devate tride na zs. Prroste nekdy myslim hrozne do predu ale nejvic z porodu a smrti, vsichni chteji mit dite az budou velky a dospeli tesi se na to ale ja se bojim ze porod nepreziju bolesti, ze to bude bolet , no je jasny ze to bude bolet ale ja se bojim ze bolesti umru, celkove se bojim bolesti ,a nevim proc jsem preci zena, zena vdy ma v zivote nejakou tu bolest nebo ne ? Ale fo ta smrt mam strach nevim co me bude cekat az odejdu, mame ucitele na matiku a ten nam casto vypravi o dusi a nekdy se nekdo ve tride zepta jestli exisstuje na posmrtny zivot , jako me to taky zajima ale pak z toho silim , no a on vzdy rika ze kdyz clovek odejde tak se nam promitne vsechno spatny co jsme za zivot udelaly ,, a ja porad myslim na to co jsem delala spatne a ze to chci smazat , ale ja nevim ja jsem asi fakt divna ja se bojim to co bude co me bude cekat ,sakris ja se tak bojim smrti, ale proc ? Ja nevim ach joo , jako ja mam psycholozku ale bojim se ji to rict ja nechci aby se tyhle myslenky smrtelny dozvedela mamka. Protoze ona breci kvuli me protoze jsem psychicky na tom spatne tak si nekdy ublizuji a kdybychb rekla ,, mami ja se bojim smrti,, tak bych ceklala ,, adelko co jsou to zase za slova,,
Mamka si mysli ze psycholog mi nepomuze , mamka psychologum neveri,.
Ale ja psychologum verim a hodne ..
Prosim vas je timto normalni abych myslela na cerny myslenky?
Co si o tom myslite?
A este jedna otazka .
Jsem casto sama , mam dve kamaradky no ted uz jednu ale té se nesverim protoze me nikdy nevyslechne .
No jdu k veci , tim ze jsem porad sama nemam ani sourozence, mamka pracujw na smeny talze i doma jsem tyden sama tyden s mamku a jednou tydne krouzek kde se semnou nikdo nebavi
A ja si myslim ze mi z te samoty zacina opravdu hrabat nebo nevim jak to mam nazvatb. Jde o to ze asi tak 4 krat tydne , hodne krat za den , za hodinu, vezmu di ruky telefon a delam ze s nekym mluvim, vymyslela jsem si postavu je to divka , a je to ma nejlepsi kamaradka , ktera me vyslechne ale neodpovi , no divne mluvim o nekom kdo neexistuje , a to takle normalne jdu po ulici vyndam mobil a mluvim s nekym kdo neexistuje..a takle to je vsude i v autobuse plny lidi , na zastavce doma.. Jsem blazen? Do toho mobilu rikam uplne vsechno i kdyz vim ze me nikdo v tom telefoni neslisi a ze to rikam jen do prazdna.
Jsem blazen?
Trpim samomluvou ?
Mela bych tohle rict take psycholozce?
O nekterych vecech je mi prijemne mluvit s nekym koho neznam , tak divne ze?
Dekuji za jakiu koliv odpoved
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Ambulance praktického lékaře Benátky nad Jizerou
Dobrý den Adélko, je dobře, že jste schopná o svých obavách mluvit, i když s cizím člověk...
