Panická porucha, emetofobie

Obracím se na vás z důvodů mých dlouhodobých, přesto stále řešených problémů, jelikož však se nedostavily žádné pozitivní změny, hledám stále více názorů na mojí situaci. Odmalička trpím silnou emetofobii, která postupňe začla přecházet v panickou poruchu, jak jí teda definoval můj první psychiatr. Stavy silné úzkosti a pocitu na zvracení jsem za poslední rok měla nejdřív občas, ale postupem času byly stále častější a častější. Navštívila jsem hypnoterapeuta, avšak po měsíci bez jakéhokoliv výsledku, sama jsem měla pocit že můj problém nebral tak závažný jaký je. Brala jsem léky jako je Deniban, Rivotril, Lyricu a i po zvýšeném dávkování naprosto bez výsledku. Nyní beru již měsíc Sertralin Activis, po posledním týdnu zvýšený na 100mg a k tomu 3x denně Neurol. Zároveň docházím na KBT 1týdně, kde jsem byla již 5krát. Můj stav se ale stále nelepší a sama mám pocit, že ani léky nezabírají. Dostala jsem papír na procvičování progresivní relaxace a snažím se jí provádět několikrát denně. Často mám tak silné úzkosti a pocity na zvracení, že mám pocit že z toho omdlím, nebo že úplně zešílím. Jsem už úplně bezradná a nevím sama co ještě udělat, aby mi bylo alespoň trochu líp. Všicni říkají že to chce čas, ale já už potřebuji okamžitou pomoc, nemůžu dělat prakticky nic. :-( Moc vám děkuji za odpověď.

Odpověď odborníka:

Milá neznámá, vážím si Vaší důvěry..Nejsem si jistá, zda Vám jako člověk, který se s Vámi nikdy nesetkal, mohu dávat nějaké rady. Jak jste sama psala, jste již pacientkou zkušenou, znáte metody psychiatrické a psychoterapeutické. Píšete, že jste zoufalá z nevalného pokroku, nemůžete nic dělat..
Pokuste se vnímat kromě vlastních pocitů život lidí kolem Vás. Zdají se být vyrovnaní, klidní, spokojení? Nevíte, jakými trápeními si procházejí, co se uvnitř jejich duší odehrává, zda si zrovna neprožívají peklo úzkosti jako Vy. Vaši lékaři a psychoterapeuté sdílejí s Vámi stejný lidský příběh, včetně stavů nejistoty, tápání, hledání, prožívání krizí člověka "na poušti". Nevíme, co se od nás očekává, na co se připravit. Možná jste zranitelnější, vnímavější, citlivější. Okamžitá pomoc není pomocí zásadní, snadno dosažitelné hodnoty "nefungují".Nespěchejte na sebe. Pokuste se budovat jakýsi památníček hezkých chvil..A vydržte, to je asi nyní nejdůležitější..

MUDr. Barbora Heřmanská
MUDr. Barbora Heřmanská

Specializace: Praktické lékařství
Pracoviště: Praktická lékařka pro dospělé

 
Líbí se vám odpověď?
+3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Nové téma | zodpovězené dotazy
OZVĚTE SE | Od: Veronika | 21.4.2015 22:54
Dobrý den, také trpím silnou emetofobií a byla
bych moc ráda, kdybych si o tom mohla povídat s
někým, kdo má stejný problém. Prosím, ozvěte se
na veronika.letakova@gmail.com
reagovat
 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: