Epikutánní testy
Kontaktní alergie je z hlediska imunologie reakcí oddálené, buňkami zprostředkované přecitlivělosti. Je vyvolána přímým kontaktem s nízkomolekulárními látkami ze zevního prostředí.
Evropská standardní sada obsahuje 23 alergenů, které odhalí 75% všech případů kontaktní alergie. Vyšetření se provádí následovně: testované alergeny jsou naneseny v určeném množství a koncentraci do speciální hypoalergenní komůrky, která se hypoalergenní náplastí přilepí na kůži v oblasti lopatek a mezi nimi. Takto je alergen ponechán působit přímo na kůži po dobu 48 hodin. Poté je komůrka odstraněna a test je odečten. Další odečty se provádějí třetí, čtvrtý a sedmý den.
Hodnotí se míra zarudnutí a infiltrát. Homogenní zarudnutí a infiltrát je hodnoceno 1+, homogenní zarudnutí, infiltrace a puchýřky 2+, homogenní zarudnutí, infiltrace a splývající puchýře 3+. Všechny tyto reakce jsou hodnoceny jako pozitivní. Standardizaci této metody věnovali lékaři veliké úsilí.
I přesto ale nejsou výsledky vždy spolehlivé. Proto se lékaři z Birminghamu rozhodli porovnat mezi sebou výsledky duplikátních testů, provedených u jednotlivých pacientů. Vyšetřili 383 pacientů, kterým provedli na pravé i levé polovině zad ty samé testy s deseti alergeny ze základní Evropské testovací sady.
Zcela opačné výsledky – negativní test na jedné straně a pozitivní na straně druhé – získali u 8 % pacientů, u dvou pacientů se to dokonce týkalo současně 2 alergenů. Na nikl byly reakce odlišné u 3 % pacientů, na Peruánský balzám u 0,5 % na ostatní alergeny u 1 % a méně.
Jaké je pro zjištěné rozdíly vysvětlení? Faktorů může být několik: chybné provedení testu, chyba při odečtu, povaha onemocnění a ovlivnění stavu kůže v oblasti provádění testu. Například pozitivní reakce v blízkosti dalšího testu u něj může způsobit falešně pozitivní výsledek.
Nejčastěji však výsledek ovlivní charakter testovaného alergenu. Největší rozpory byly ve výsledcích u formaldehydu a lanolinu, které mohou způsobovat i prosté podráždění kůže, které je špatně odlišitelné od pozitivní reakce. Autoři uzavírají, že ačkoli epikutánní testy nejsou vždy zcela reprodukovatelné, nesnižuje to nijak podstatně jejich diagnostický význam. To platí zejména při pečlivém provedení s vědomím menší spolehlivosti u určitých konkrétních alergenů.
(van)
Zdroj: Carlsen BC. Contact dermatitis, 57.
