Vše, co se nám nelíbí, svedeme na genetiku. Může DNA skutečně ovlivnit vaše hubnutí a cestu k vysněné postavě?
Desítky diet jste vyzkoušeli, stovky kilometrů jste naběhali, dny půstu jste odvážně vydrželi a cifra na váze se zuby nehty drží na svém místě, snad ani o kousek neklesne. Neúspěšné pokusy o hubnutí mohou být frustrující a často vedou k pocitu beznaděje. „Já to mám prostě zděděné,“ řeknete si a vzdáte to, stejně jako kdysi paní Jana. Co když je ale odpověď na vaše neúspěchy skutečně skryta v samotných základech vaší genetiky – ve vaší DNA? Vždyť právě díky genům můžete zjistit, jestli máte predispozice k vyššímu BMI nebo opožděnému pocitu sytosti, k riziku ukládání tuku v játrech a mnoho dalších důležitých genetických predispozic, které vaši redukci nadváhy mohou výrazně ovlivnit.
Jana, pohledná čtyřicetiletá žena, vedla boj s nadváhou po většinu svého života. Byla to nekonečná cesta diet a cvičení, která nikdy nepřinesla trvalé výsledky. Jana se cítila frustrovaná a zoufalá, než se rozhodla hledat příčinu v genetice a vyzkoušela DNA NUTRI test od Chromozoom.
„Test jsem si udělala v klidu doma, poslala ho zpět a během tří týdnů jsem měla výsledky přímo v mobilní aplikaci,“ vysvětluje pro začátek Jana a doplňuje, že informace z testu jí otevřely zcela jiný pohled na její vztah s váhou. „Zjistila jsem, že skutečně mám genetické predispozice k vyššímu BMI, s tím jsem tak trochu počítala, čemuž přispívám hlavně mlsáním sladkého.“ Dále test odhalil, že Jana má podprůměrnou citlivost na sladkou chuť, ale ve výsledcích se také objevilo silné riziko opožděného pocitu sytosti.
O opožděném pocitu sytosti Jana nikdy neslyšela. „Je pravda, že celý den něco uzobávám. V době, kdy byly děti malé, jsem po nich všechno dojídala a v podstatě jsem měla pocit, že jím v malém množství, ale neustále. Ale neřešila jsem to, protože jsem se nikdy necítila přejedená,“ tvrdí Jana.
Lidé s opožděným pocitem sytosti snědí o 10 % více kalorií než průměrný člověk
Pro většinu lidí je velkým překvapením, že pocit sytosti nesouvisí jen s velikostí přeplněného žaludku, ale vlastně s mozkem. „Sytost i pocit hladu jsou hormonálně řízené procesy, které působí v mozku, zejména v hypothalamu, kde je centrum sytosti a vedle toho regulační oblasti pro příjem potravy. Nerovnováha specifických hormonů nebo narušení hormonální regulace mezi trávicím traktem, tukovou tkání a mozkem může ovlivnit energetickou homeostázu organismu nebo energetickou rovnováhu našeho těla,“ vysvětluje vědecká specialistka v oblasti biochemie a výživy Mgr. Soňa Talacko, Ph.D., a doplňuje, že lidé s nadváhou se přejídají, protože jednoduše necítí, kdy mají dost a jsou sytí. Tato vlastnost se nazývá opoždění pocitu sytosti a je dědičná. Je také podstatným důvodem toho, proč mají lidé s nadváhou problém zbavit se přebytečné hmotnosti a udržet si zdravou váhu. „Ten, kdo trpí snížením pocitu sytosti, má tendenci jíst o 10 % více kalorií než průměrný člověk. Bylo dokonce popsáno asi 50 genů, které regulují nasycení u lidí,“ říká Soňa Talacko.
Pro Janu však byla informace o opožděném syndromu sytosti velkým překvapením. „Já se opravdu v jídle začnu krotit a přestanu uzobávat,“ rozhodla se rázně. To je samozřejmě chyba. Strategií, které jí mohou s opožděným pocitem sytosti pomoci, je hned několik. Jedním z nejefektivnějších přístupů je konzumace potravin s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny – makroživin, které mají v porovnání s tuky a jednoduchými sacharidy (tj. sladkostmi) nejvyšší sytící efekt. Jana se tedy zaměřila na potraviny bohaté na bílkoviny a vlákninu, jež ji tak zasytily na mnohem delší dobu než jídlo, které je na tyto makroživiny chudé. „Pozměnila jsem jídelníček a do ovesné kaše s ovocem jsem přidala kelímek řeckého jogurtu, chleba s máslem jsem si obložila kvalitní šunkou a sýrem a k těstovinám s rajčatovou omáčkou přidávám kousky kuřecího masa. Místo mlsání sladkého přikusuji zeleninu nebo zobám oříšky.“ Je dobré si také uvědomit, že během jedení bychom neměli věnovat pozornost jiným věcem než samotnému jídlu – tedy žádné pobíhání kolem dětí, žádný mobil. Důležité je soustředit se pouze na jídlo a užít si ho.
Dost bylo metody pokus-omyl. Jana může být vlastním výživovým poradcem
Opožděný pocit sytosti ale zdaleka není jediným ukazatelem, který Janu v příštím měsících povede na cestě správného stravování. Výsledky testu NUTRI upozornily na silné predispozice k vysoké hladině cukru v krvi, což bylo dále zhoršováno nízkým obsahem hořčíku. Je tedy možné, že v krvi má dostatek glukózy, ale buňky doslova hladoví. Jana se také dozvěděla o svých genetických predispozicích k vysokému krevnímu tlaku, který je mimo jiné způsoben její vysokou váhou, ale pomáhá mu i větší množství kofeinu a nadměrný příjem soli. Naopak Janě pomůže, když zvýší příjem draslíku. Ten získá buď v kvalitním suplementu, nebo přírodně z banánu, meruněk či z masa. Jana trpí zažívacími potížemi poté, co vypije mléko. Tato alergie na mléčnou bílkovinu se jí potvrdila také v DNA testu, a je tudíž potřeba obecně se vyhýbat mléčným výrobkům. U ostatních alergií a intolerancí test ukazuje nízké či běžné riziko.
Jana má všechny své výsledky genetického testu přehledně seřazené v aplikaci Chromozoom a kdykoli potřebuje, vrací se k nim. „Udělala jsem jeden zásadní krok. Vzala jsem aplikaci k nutriční terapeutce a podle výsledků jsme postavily vhodný a na míru šitý personalizovaný jídelníček. Poprvé v životě začínám hubnout bez diety, ale přesně podle toho, co mé tělo potřebuje nebo odmítá.“
