Křečové žíly: co vás čeká u lékaře
Onemocnění žil dolních končetin je nemocí civilizační a objevuje se stále častěji. Nechcete se už dál strachovat o to, jak vypadají vaše nohy?
Komu častěji hrozí křečové žíly
V dnešní době jde o velmi časté onemocnění. Může sice postihnout kohokoli, existují ale určité skupiny lidí, kterým hrozí přece jen častěji. Větší riziko vzniku křečových žil máte, pokud:
- jste žena kolem padesáti let (toto nejčastější období vzniku se stále přesouvá k mladším ženám),
- vaše maminka nebo sestra má křečové žíly (jde o onemocnění, kde hraje určitou roli dědičná predispozice),
- máte za sebou dvě až tři těhotenství,
- jste v práci celý den na nohou,
- máte mírnou nadváhu a občas zácpu.
Co vás čeká v ordinaci lékaře
Ke skoncování s křečovými žilami je nejprve třeba udělat první krok, zajít k lékaři-specialistovi. Tím je tzv. angiolog, lidově „cévař.“ Do cévní ambulance (v nemocnici nebo na soukromé klinice) vás pomůže nasměrovat obvodní lékař nebo si tam zajdete sami. Vaší první návštěvou u specializovaného lékaře vše začíná, nelze ho totiž přeskočit a zajít si rovnou na operační sál. Nečekejte nic hrozného. Lékaři podrobně popište svoje obtíže. Neměli byste vynechat ani příznaky, o kterých si myslíte, že důležité nejsou. Důležité totiž mohou být.
Při vlastním vyšetření potřebuje lékař vidět celé dolní končetiny bez punčoch či ponožek. Nestačí jen vyhrnout sukni nebo nohavice. Není na místě se jakkoli stydět, je to jeho práce a tento lékař vidí mnoho takových pacientů denně, a to i po dobu několika let.
Vyšetření žil nebolí
Mnoho lidí se návštěvě lékaře vyhýbá také ze strachu z bolesti. Zbytečně. Moderní vyšetřovací metody jsou neinvazivní (tedy „nekrvavé“) a jsou zcela bezbolestné. Lékař vás bude vyšetřovat pohledem a pohmatem. Netvařte se také překvapeně, když vám začne přikládat na dolní končetiny škrtidlo a nutit vás ke stoji, lehu či k chůzi. Jedná se o funkční testy, které mu umožní upřesnit míru postižení. Z přístrojových metod vás může potkat maximálně vyšetření ultrazvukem, které je schopné detailněji určit stupeň postižení.
Co se s vámi děje na ultrazvuku
Ultrazvukové vyšetření může provést lékař i v ordinaci (pokud má k dispozici ultrazvukový přístroj), ale spíše vám vystaví žádanku a odešle vás na jiné pracoviště, kde tato vyšetření provádějí. Vyšetření je zcela nebolestivé, nanejvýš vás potřou gelem na ultrazvukové sondy, který je naštěstí čirý a na oblečení nezanechává skvrny. Používá se barevný (dopplerovský) ultrazvuk, který dokáže velmi přesně posoudit stav jak povrchových, tak i hlouběji umístěných žil a jejich funkčnost. Je možné také zjistit, zda se nejedná o hlubokou žilní trombózu a zda jsou případně nutná další vyšetření pro určení diagnózy.
Po ultrazvuku se vzácněji může provést tzv. flebografie, při níž se žíly posuzují po injekci kontrastní látky do žíly s pomocí rentgenu.
Nejprve dostanete kompresní punčochy
Léčba křečových žil je buď konzervativní (pomocí punčoch), nebo chirurgická. Pokud vám lékař nedoporučí operaci v blízké době, nejspíše vám předepíše elastické kompresní punčochy. Vyvíjejí lehký tlak zvenčí a podporují tak oslabené svalstvo.
Kompresní punčochy se přizpůsobí rozměrům nohou. Zpočátku může být jejich nošení trochu nepříjemné, ale časem si na ně člověk zvykne a výsledek je nesporný. Punčochy, které si můžete běžně koupit, jsou jen pomocné. Mají sice většinou odstupňovanou kompresi, ale tlak není dostatečný. Nejvhodnější jsou klasické zdravotní elastické punčochy. Používají se nejčastěji lýtkové (od prstů pod koleno, vhodné jako udržovací) a stehenní (od prstů po tříslo). Stehenní punčochy mohou sjíždět, proto je nejlépe si pořídit ty se samodržicím lemem. Ty mají na vnitřní straně stehenního konce gel, který po kůži nesjíždí. Jinak by bylo nutné používat podvazky. Nosit punčochu z poloviny srolovanou je na nic, naopak vám to může uškodit. Obojí jsou volitelně s otevřenou nebo uzavřenou (méně vhodné) špičkou.
Pojišťovna hradí jeden pár punčoch na půl roku. Poukaz vám vystaví lékař. U punčoch se samodržicím lemem nebo s krajkou ale očekávejte malý doplatek.
I léky částečně pomohou
Léky na žilní onemocnění se jmenují venofarmaka nebo venotonika. Jde o látky přírodního nebo syntetického původu a působí různými způsoby (zvyšují napětí žilní stěny, zlepšují oběh krve ve vlásečnicích, mají protizánětlivý účinek, zvyšují „tekutost“ krve a zlepšují činnost mízního systému). Zmírňují nebo odstraňují subjektivní obtíže, např. bolest.
(ercp)
Zdroj: II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF a VFN v Praze
