Na pohled vypadá štítná žláza jako červenofialová křídla složená kolem průdušnice a hrtanu. Skládá ze dvou asi pěticentimetrových laloků, levého a pravého. Laloky jsou spojené můstkem. Povrch žlázy je lehce hrbolatý, krytý jemným pouzdrem. Činnost štítné žlázy může být zvýšená nebo snížená. Tzv.snížená funkce se nazývá hypotyreóza. Vytváří se málo T3 a T4, nejčastěji při nedostatku jódu v potravě. Souběžně se tím štítná žláza zvětšuje a vzniká tzv. struma, lidově „vole“. Zvýšená funkce štítné žlázy se nazývá hypertyróza, která bývá také provázena vznikem strumy.
Říká se...
„Strážce povolené rychlosti žití.“
V minulosti
Lékaři ve starověké Číně se zabývali nemocemi štítné žlázy již v 17.století před naším letopočtem. K léčení strumy používali popel z mořských hub a řas. V roce 1811 bylo zjištěno, že účinnou léčivou látkou v popelu je jód. Stolní sůl se ve velkém jóduje od roku 1920. Lékaři se pokoušeli odstranit strumu i jinými postupy, včetně chirurgického zákroku. První úspěšné operace strumy prováděl v 19.století švýcarský chirurg Emil Kocher, který také objasnil význam štítné žlázy. Pojmenování dal štítné žláze anglický anatom Thomas Wharton v roce 1656. Připomínala mu tvarem starořecký štít - thyreos. #IMG#
Jak to viděl Jessenius
Na pohled vypadá štítná žláza jako červenofialová křídla složená kolem průdušnice a hrtanu. Skládá ze dvou asi pěticentimetrových laloků, levého a pravého. Laloky jsou spojené můstkem. Povrch žlázy je lehce hrbolatý, krytý jemným pouzdrem.
Pod lupou
Štítná žláza je vazivovými přepážkami rozdělena na lalůčky. Každý lalůček a skládá z malých váčků. Stěnu váčku tvoří buňky, které do nitra váčku vypouštějí želatinózní hmotu zvanou koloid. V koloidu plave bílkovina thyroglobulin. Na ni jsou navázány hormony štítné žlázy, thyroxin (T4) a trijodthyronin (T3). Ve vazivu mezi váčky se vyskytuje ještě jeden druh buněk, které vytvářejí hormon kalcitonin.
Anatomie
Pokud není štítnice zvětšená, není hmatná. Nachází se na krku mezi chrupavkou štítnou („ohryzek“) a prsténčitou. Obemyká zepředu a ze stran průdušnici a hrtan. Někdy se dotýká i jícnu. Na štítnou žlázu nasedají čtyři příštitná tělíska. Jsou umístěná v horním a dolním pólu laloků. Do vaziva v blízkosti štítné žlázy je zanořen hlasivkový nerv. V její blízkosti probíhá také nervově cévní svazek krční. Okolí žlázy je protkáno bohatou sítí krevních cév. Laloky štítné žlázy jsou překryty plochými krčními svaly, které jdou od jazylky k hornímu okraji hrudní kosti.
Srovnávací anatomie
Ostatní savci mají také štítnou žlázu. Její umístění a stavba je víceméně shodná jako u člověka. Stejně tak je tomu u ptáků. Hmyz a nižší živočichové štítnou žlázu nemají.
Funkce
Hormony štítné žlázy thyroxin a trijodthyronin kontrolují metabolickou aktivitu buněk, neboli rychlost jejich práce, mají vliv na tělesný vývoj dítěte a podílejí se na produkci tepla. Nezbytnou součástí těchto hormonů je jód. Na činnost štítné žlázy dohlíží podvěsek mozkový, hypofýza, pomocí tyreotropního hormonu (TSH). Kromě T4 a T3 vytváří štítná žláza ještě hormon kalcitonin, který spolu s vitamínem D podporuje ukládání vápníku do kostí a tím jejich pevnost. Parathormon, hormon vytvářený příštitnými tělísky, má účinek opačný. Vyplavuje vápník z kostí a zvyšuje tak jeho koncentraci v krvi. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi.
Když nefunguje
Činnost štítné žlázy může být zvýšená nebo snížená. Tzv. snížená funkce se nazývá hypotyreóza. Vytváří se málo T3 a T4, nejčastěji při nedostatku jódu v potravě. Souběžně se tím štítná žláza zvětšuje a vzniká tzv. struma, lidově „vole“. Zvýšená funkce štítné žlázy se nazývá hypertyreóza, která bývá také provázena vznikem strumy. Příštitná tělíska mhou tvořit málo parathormonu (hypoparathyreóza), což má za následek snížení hladiny vápníku v krvi, nebo je parathormonu příliš (hyperparathyreóza). To je provázeno zvýšením hladiny vápníku v krvi v důsledku jeho většího vyplavování z kostí.
Jak to poznám?
Hypotyreóza způsobuje zpomalení metabolismu. U dětí, zejména pokud je porucha závažná (v minulosti často při špatné výživě matky v těhotenství), se zpomaluje duševní vývoj a může vzniknout až kretenismus. Jedinci s hypotyreózou bývají unavení, mají suchou kůži, padají jim vlasy, tloustnou. Při hypertyreóze se postižený potí, hubne, má častěji hlad, je podrážděný a nervózní a zároveň unavený. Zvláštní hypertyreózou je Basedovowa choroba. Vzniká při ní veliká struma a zmnožuje se tuk v očnici, což poněkud vytlačuje oči z důlků a postižený má jakoby vytřeštěný výraz. Při hypoparathyreóze hrozí vznik křečí, při hyperparathyreóze dochází k prořídnutí kostí a ukládání vyplaveného vápníku v okolí kloubů, cévách a ledvinách.
Vtip
Víte, co je úplně maximální rychlost? - Když běháte dokola a vidíte si záda.
